Článek
Míra inflace zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která jej stanovila na dvě procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,6 procenta.
Ceny energií se v dubnu meziročně zvýšily o 38 procent, ceny potravin, alkoholu a tabáku pak vzrostly o 6,4 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o 3,8 procenta a ceny služeb o 3,3 procenta.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, zrychlila na 3,9 procenta z březnových 3,2 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku ceny vzrostly o 3,5 procenta.
Podle předběžného odhadu nejvíce rostly ceny v Estonsku, kde inflace zrychlila na 19 procent z březnové hodnoty 14,8 procenta. V Litvě inflace činila 16,6 procenta. O více než deset procent ceny stouply v Lotyšsku, Nizozemsku a na Slovensku.
Česko má třetí nejvyšší inflaci v EU
ECB tento měsíc nechala svou měnovou politiku beze změny. Potvrdila tak, že program nákupů dluhopisů v rámci podpůrného programu APP ukončí ve třetím čtvrtletí. Hlavní úroková sazba zůstala na rekordním minimu nula procent.
Hospodářský růst v EU zpomalil
Eurostat zároveň zveřejnil rychlý odhad růstu ekonomiky Evropské unie. Ta v prvním čtvrtletí vykázala podle sezonně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta. To je o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku.
V meziročním srovnání naopak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zrychlilo na 5,2 procenta ze 4,9 procenta v závěru loňského roku. Meziroční růst je dán především faktem, že před rokem na hospodářství dopadala omezení spojená s pandemií covidu-19.
Výhled Světové banky: Drahota kvůli válce potrvá tři roky
V 19 členských zemích platících eurem tempo růstu mezičtvrtletně zpomalilo z 0,3 na 0,2 procenta. Meziročně ale růst v eurozóně stejně jako v celé sedmadvacítce zrychlil, a to ze 4,7 procenta na pět procent.
Rychlý odhad je založen pouze na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat.