Hlavní obsah

Grónsko se těší na budoucnost nezávislého ropného emirátu severu

Novinky, Tomáš Sniegoň (Nuuk)

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sebevědomí obyvatel bývalé dánské kolonie posiluje výhled na bohatství z těžby ropy a plynu. Letošní rok byl pro Grónsko zlomový. Největší ostrov světa vykročil na cestu k úplné nezávislosti. Bývalá dánská kolonie a dosud stále součást Dánského království tak ovšem učinila velmi pragmatickým způsobem, který ji nevystavil akutnímu nebezpečí ekonomické nejistoty.

Článek

Odluka od Dánska započala před 30 lety, v roce 1979, vyhlášením takzvané omezené domácí samosprávy. Už tehdy přešla řada otázek z dánské pravomoci do kompetence grónských úřadů. Některé zásadní oblasti včetně justice či policejní služby však až do letošního léta dále setrvaly pod dánskou kontrolou.

Od letošního června se však situace změnila. Z Kodaně zůstává i nadále řízena obranná a zahraniční politika, ale o všech domácích záležitostech už rozhodují politici v metropoli Nuuku. To platí i o možnostech nakládání s vlastním domácím přírodním bohatstvím.

Samostatnost závislá na ropě?

Mnohé dnes nasvědčuje tomu, že za úsilím, které má jednou vyvrcholit úplnou grónskou samostatností, stojí z velké části ropa. Nově objevená, avšak ještě ne zcela prozkoumaná podmořská ložiska v okolí Grónska by podle některých odhadů mohla obsahovat zásoby ropy a zemního plynu srovnatelné s Norskem.

„Samozřejmě že bychom všichni byli rádi bohatí, ale v osobním i ekonomickém životě si chceme uchovat i náš tradiční styl a naši úzkou provázanost s přírodou,“ říká grónský premiér Kuupik Kleist. Otázkou ovšem je, nakolik je takové přání reálné. Zachování tradičního způsobu života Gróňanům nepřineslo prosperitu – grónský rozpočet je dodnes vázán na příspěvek z dánské státní pokladny, který každoročně překračuje hranici tří miliard dánských korun (asi 10 mld. Kč).

A bude-li se jednou těžbě ropy v Grónsku dařit, proč by pak bohatnoucí Gróňané měli setrvat u tradic a žít postaru?

Velikost pobřežních území, na nichž se dnes hledá ropa, dosahuje 130 tisíc čtverečních kilometrů. Gróňané lákají velké společnosti z různých koutů světa. Zájem zvenčí narůstá i navzdory klesajícím cenám. Zejména severozápadní a severovýchodní oblasti nedaleko od pobřeží Grónska vypadají velmi slibně.

„Investoři v budoucnu dostanou zhruba 40 procent z ropných zisků a 60 procent zůstane u nás,“ vysvětluje Jörn Skov Nielsen, ředitel kanceláře grónské samosprávy pro kontrolu nerostného a ropného bohatství s tím, že poměr odpovídá situaci jiných ropných zemí.

Až začne Grónsko z ropy bohatnout, příspěvek od Dánska se okamžitě sníží. Za každý ropný dolar grónského zisku Dánsko svou podporu zredukuje o 50 centů. V ideálním případě tak Dánsko jednou ušetří celou dotaci Grónsku a Grónsko se stane finančně a s tím zřejmě brzy i politicky nezávislým.

Vize ropných zisků bývá dávána do souvztažnosti s probíhajícím globálním oteplováním, jež právě Grónsko postihuje o poznání citelněji než řadu jiných koutů planety. Čím bude místní klima teplejší, tím dostupnější budou ropné zdroje a snadnější transport z obtížně dostupných ropných polí ke spotřebitelům. Jenomže tím problematičtější bude i zachování tradičního způsobu života spojeného s rybolovem.

Naděje – a problémy

„Oteplování samozřejmě představuje problém, a proto z něj ani přes ropné naděje nemáme radost,“ upřesňuje Nielsen. „Na druhé straně je však už dnes jednoznačně viditelné a my se s novou situací musíme vyrovnat způsobem nejlepším pro Grónsko.“ Půjde-li vše podle představ, první ropné vrty začnou vydávat bohatství zpod severního Atlantiku u Grónska nejdříve za 10 či 15 let.

Dějiny Grónska v kostce

985 – Vikingský mořeplavec Erik Rudý prozkoumal západní pobřeží

ostrova a dal ostrovu jeho dnešní jméno – Zelená země

11.–15. století – normanská kultura existovala paralelně s kulturou

11.–15. století – normanská kultura existovala paralelně s kulturou inuitů, kteří do Grónska přišli ze Severní Ameriky. Normanská

kultura později zanikla

11. století – přijato křesťanství

1261–1814 – Grónsko součástí Norska, spolu s Norskem v letech

1380–1814 součástí dánského státu

1721 – zahájena nová evropská kolonizace

1814–1953 – jako kolonie součástí Dánského království

1953–1979 – místo kolonie dánské zámořské území

1979–2009 – vnitřní samospráva s částečnými omezeními

21. 6. 2009 – rozšířená samospráva, na Dánsku závislé už jen

21. 6. 2009 – rozšířená samospráva, na Dánsku závislé už jen v obranné a zahraniční politice. Rozšíření samosprávy s možností

21. 6. 2009 – rozšířená samospráva, na Dánsku závislé už jen v obranné a zahraniční politice. Rozšíření samosprávy s možností budoucí úplné samostatnosti odhlasovali obyvatelé

21. 6. 2009 – rozšířená samospráva, na Dánsku závislé už jen v obranné a zahraniční politice. Rozšíření samosprávy s možností budoucí úplné samostatnosti odhlasovali obyvatelé Grónska v referendu na podzim 2008 – vyslovilo se pro ni přes

75 procent obyvatel.

„Nezávislost znamená mnohem víc než jen vidinu ropných příjmů,“ namítá Aleqa Hammondová, nejvýše postavená grónská ženská politička a vůdkyně sociálnědemokratické strany Siumut, která za posledních 30 let zvýšení nezávislosti prosazovala nejintenzivněji. A zároveň tvrdí: „Před 30 lety tu lidé chodili k dánským lékařům a létali letadly s dánským personálem. Dnes už jsou Gróňané mnohem kvalifikovanější a pracují jak v lékařských ordinacích, tak i v pilotních kabinách. Jsem si jistá, že na úplnou nezávislost nebudeme muset čekat dalších 30 let.“

Reklama

Výběr článků

Načítám