Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Miroslav Homola, Právo

Evropská zemědělská politika se změní. Hlavní boj se povede o zastropování dotací

Evropský parlament (EP) schválil svůj postoj k reformě evropské zemědělské politiky po roce 2022. Rozhodující ale bude postoj Rady ministrů, s níž teď budou vyjednavači EP jednat. Europoslanci oproti návrhu Evropské komise (EK) žádají navíc zastropování dotací pro jednu osobu, naopak neprošel pozměňovací návrh omezující propagaci náhražek masa.

Ilustrační foto Foto: Miroslav Homola, Právo
Evropská zemědělská politika se změní. Hlavní boj se povede o zastropování dotací

Platnost stávajících pravidel společné zemědělské politiky (SZP) vyprší 31. prosince 2020. Pokud se do té doby EP s Radou nedomluví na nových, budou nahrazena přechodnými.

Europoslanci hlasovali celkem o dvou tisících pozměňovacích návrhů, kvůli pandemii hlasování probíhalo na dálku.

EP mimo jiné chce zvýšit sankce pro státy, které nedodržují požadavky EU například v oblasti životního prostředí nebo životních podmínek zvířat. Platby zemědělcům v takovém případě mohly být sníženy až o deset procent. Dosud bylo možné je snížit maximálně o pět procent.

Europoslanci také schválili pozměňovací návrh, podle nějž mají dotace být pro jednu fyzickou osobu zastropovány ročně na 500 tisíc eur (13,6 milionu korun) v rámci přímých plateb zemědělcům a na jeden milion eur (40,8 milionu korun) v rámci dotací na investice.

Stanovení maximální hranice dotačních peněz pro fyzickou osobu platí i na případy, kdy tyto peníze plynou přes právnickou osobu. Evropská komise podle tohoto návrhu má vytvořit systém pro poskytování a monitorování informací o žadatelích. „Členské státy jsou povinny do tohoto systému zanášet v reálném čase všechny důležité údaje (např. projekt, platby, právnickou osobu, fyzickou osobu, skutečné majitele apod.) jako podmínku pro získání prostředků podle tohoto nařízení,” píše se v usnesení Evropské parlamentu. 

Malí vydělají, velcí ztratí

Zastropování zemědělských dotací by pravděpodobně dopadlo i na koncern Agrofert. Ten patří do svěřenských fondů, jejichž beneficientem je český premiér Andrej Babiš (ANO). Mezi předkladateli návrhu byla mimochodem i německá europoslankyně Monika Hohlmeierová, která Babišův údajný střet zájmu dlouhodobě kritizuje.

„Zastropování plateb sice platby velkým podnikům neomezuje napřímo, jde však o relativní zvýhodnění menších producentů. Každá země v rámci SZP rozděluje fixní balík peněz, a pokud dříve vyčerpá zastropovanou část, z fixního balíku zbude více peněz na menší producenty,“ sdělil Novinkám hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.

Z českých poslanců EP podpořili návrh na maximální stanovení dotace pro jednoho žadatele Evžen Tošenovský, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (všichni ODS), dále zástupci KDU-ČSL Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, europoslanci zvolení za TOP09 a STAN Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil a také Piráti Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa.

Proti návrhu naopak byli europoslanci a europoslankyně za ANO Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Martin Hlaváček, Radka Maxová, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík. K nim se přidal zástupce SPD Ivan David s komunistkou Kateřinou Konečnou.

Dobrovolné omezení velkých koncernů

Mezi neméně výbušnou kapitolu nové Společné zemědělské politiky patří také snaha omezit dotace velkým zemědělským koncernům hospodařícím na velké ploše. Proti této snaze dlouhodobě vystupuje i česká vláda. Důvod je zjevný: zatímco průměrná rozloha zemědělského podniku v EU činí 15 hektarů, v Česku jde o více než 130 hektarů.

Při jednání o novém dlouhodobém unijním rozpočtu se lídři členských států nakonec shodli na kompromisu, podle nějž dojde k zastropování dotací na částce 100 tisíc eur (cca 2,74 milionu korun ) bez ohledu na to, na jak velké ploše zemědělský podnik hospodaří.

Tato maximální hranice dotace však bude – na rozdíl od stropu dotace pro jednotlivce – pro jednotlivé státy unie dobrovolná. Lze tedy očekávat, že ji právě země, kde mají velká zemědělská družstva obhospodařující velké lány, budou ignorovat.

I to však bude mít háček: podle varianty, jež nyní prošla Evropským parlamentem bude však tato dobrovolnost podmíněná tím, že stát použije minimálně 12 procent dotací na podporu malých a středních zemědělských podniků.

Rostlinné burgery ano, sojové mléko ne

Část europoslanců se snažila prosadit také pozměňovací návrh, který by zakázal používání názvů jako steak, párek, řízek, burger nebo hamburger pro výrobky z náhražek masa.

Tento návrh neprošel, když se proti postavilo 379 europoslanců. Pro bylo 284, 27 se zdrželo. Z českých poslanců EP byli proti zástupci ODS, KDU-ČSL, TOP09, STAN a Pirátů. Naopak pro byli europoslanci za ANO, KSČM a SPD.

Server Ekolist nicméně připomněl, že je už řadu let v EU zakázáno používat pro rostlinné alternativy mléka názvy, které na ně odkazují, například sojové nebo mandlové mléko, veganský sýr a podobně.

Nově Evropským parlamentem prošla úprava, podle níž nebude možné používat ani názvy, které k mléku či výrobkům z mléka veganské produkty byť jen připodobňují. V reakci na evropskou legislativu se již dříve musel přejmenovat český produkt Nemléko.

„Pečovat o kvalitu potravin a bojovat proti levným náhražkám vydávajícím se originál je správné. Každý, kdo vyjel za hranice, vidí, jak zejména u nás kvalita potravin často náhražkami trpí. Jde o nekalou reklamu,“ připustil ekonom Bartoň.

„Nicméně nová omezení ve věcech jako sojové mléko či veganský sýr tohoto nedocílí – naopak, jdou proti kvalitě potravin. Pro rostoucí počet spotřebitelů jsou tyto alternativy důležité, ať už z morálních či zdravotních důvodů,“ dodal Bartoň.

„Pokud EU dovolí vegetariánovi cítit se plnohodnotně, když si v partě dá vegeteriánský burger, proč veganům nebo lidem s intolerancí na laktózu upírat právo na totéž skrze konzumaci sojového nebo mandlového mléka?“ ptá se ekonom.

„Sojové mléko, pokud je tak označeno, hodnotu přidává, nikdo si je nekupuje v domnění, že jde o produkt z dobytka,“ uzavřel ekonom.

Společná zemědělská politika (SZP) je nejstarší a nejkontroverznější politikou evropských společenství, z nichž se teprve mnohem později vyvinula Evropská unie (EU). Existuje již od roku 1957, kdy byla podepsána Římská smlouva.

Mezi hlavní cíle patřilo zvýšit produktivitu, zajistit dostatečnou životní úroveň zemědělců, stabilizovat trhy, zajistit zásobování trhu a přiměřenou cenu pro spotřebitele. Od té doby se SZP několikrát proměnila.

Například reforma v roce 1992 se snažila snižovat cenové dotace tak, aby zároveň nedošlo k nepřiměřenému snížení příjmů zemědělců. Poslední reforma proběhla v roce 2013, od té doby se stále diskutuje o omezení dotací velkým koncernům.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků