Daně 2005: Do účtárny, nebo na berňák?

Zaměstnanec by ale měl vědět, kdy toto vyúčtování mzdová účtárna může udělat a za jakých podmínek. A také kdy k vyučtování zaměstnavatele nemůže využít, protože je povinen podat daňové přiznání.

Zaměstnanec může v rámci ročního zúčtování uplatnit naprostou většinu svých odpočitatelných částek. Tedy např. odečty plateb na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, odečty úroků z úvěrů ze stavebního spoření, roční odečet na manželku bez vlastních příjmů nebo příjmů nepřesahujících 38 040 korun, hodnotu daru na zákonem stanovené účely a příspěvky člena odborové organizace do stanovené výše (1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně 3000 korun).

Výjimkou jsou odečty úroků z hypoték. Zaměstnanci, který loni splácel hypotéku, sice mohla účtárna průběžně měsíčně úroky odečítat od základu daně, ale nyní je kvůli tomu povinen podat daňové přiznání.

Zaměstnanec i v některých dalších případech nemůže využít služeb mzdové účtárny a musí vždy povinně podat daňové přiznání. Je to tehdy, jestliže měl loni příjmy vyšší než 6000 korun hrubého, a to z podnikání, pronájmu, kapitálového majetku či z ostatních příjmů patřících do přiznání. Do tohoto limitu se nepočítají tzv. příležitostné příjmy, které jsou od daně osvobozené do limitu 20 000 korun. Patří sem třeba prodej přebytků z vlastní zahrádky.

Nutné je daňové přiznání i tehdy, jestliže zaměstnanec měl loni, třeba jen v jednom měsíci, souběžně dva zaměstnavatele. Výjimkou je situace, jestliže si u zaměstnavatele, u něhož nebylo podepsáno prohlášení k dani, vydělal méně než 5000 korun hrubého měsíčně a ten tudíž mohl z výdělku srazit konečnou daň 15 %. Podat přiznání musí i ten zaměstnanec, který měl loni jen jednoho zaměstnavatele, ale nepodepsal u něho prohlášení k dani a měl příjmy vyšší než 5000 korun hrubého měsíčně.

Účtárna může udělat vyúčtování daní jen tomu zaměstnanci, který u ní podepsal prohlášení k dani. Prohlášení se podepisuje do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na aktuální zdaňovací období. Prohlášení vypovídá např. o tom, jaké skutečnosti jsou dány pro přiznání nezdanitelných částek a daňového zvýhodnění na vyživované dítě a že je zaměstnanec neuplatňuje u jiného zaměstnavatele.

Účtárna ale může podle § 38k zákona o dani z příjmů provést za loňský rok zúčtování i tomu zaměstnanci, který u ni dosud neměl podepsáno prohlášení k dani, pokud ho podepíše dodatečně do 15. února a prokáže skutečnosti pro uplatnění nezdanitelných částek nebo daňového zvýhodnění na dítě. Překážkou není ani to, jestliže daň byla loni vybrána srážkou.

Tato možnost se může hodit například studentům, kteří si loni přivydělávali a neměli podepsáno prohlášení k dani a takto mohou uplatnit základní odečet 38 040 korun a odečet na studenta 11 400 korun. To je vlastně poslední možnost, jak daň vybranou srážkou dostat s pomocí těchto odečitatelných položek zpátky. Přes daňové přiznání to nejde, neboť příjmy zdaněné srážkou nepatří do daňového přiznání.

I zaměstnanec, který prohlášení k dani každoročně řádně podepisuje a má zájem o roční zúčtování, musí do této středy prohlášení k dani v části III znovu podepsat. Tím požádá o zúčtování a například potvrdí, že neměl loni - kromě příjmů ze závislé činnosti - jiné příjmy podléhající dani vyšší než 6000 korun, že manželka (manžel), na kterou uplatňuje nezdanitelnou část, neměla vlastní příjem přesahující roční hranici 38 040 korun atd.

Aby mzdová účtárna mohla provést roční zúčtování, musí jí zaměstnanec dát potřebná potvrzení. Tedy například potvrzení penzijního fondu a pojišťovny o výši plateb účastníka, potvrzení stavební spořitelny o výši zaplacených úroků, potvrzení o hodnotě daru a potvrzení odborové organizace o výši zaplacených členských příspěvků. Kdo uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti, musí přinést potvrzení, že jeho manžel toto zvýhodnění neuplatňuje ve svém zaměstnání.

Pokud měl někdo v loňském roce více zaměstnavatelů za sebou, musí ode všech přinést potvrzení o výši zdanitelných příjmů a sražených zálohách. Roční zúčtování záloh dělá vždy poslední ze zaměstnavatelů.