Článek
Normu dolní komora poslala k projednání svým výborům rozpočtovému a hospodářskému.
Stát by měl podle odškodňovacího zákona platit podnikatelům plnou výši pevných nákladů, pokud kvůli vládním opatřením museli činnost zastavit. V případě omezení činnosti by to byla náhrada poloviny fixních nákladů. Patří k nim nájemné, splátky půjček a leasingů, výdaje na energie, pojištění a na údržbu, servis nebo skladování dlouhodobého majetku, a také jiné nezbytné provozní výdaje.
Vláda návrh odmítla, neboť považuje za vhodnější, pružnější a cílenější nynější pomoc podnikatelům formou desítky podpůrných programů. Současný systém podpory náhrad je udržitelnější, řekla poslancům ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Prouza: Ministři by neměli vyhrožovat, kompenzační bonus může fungovat i bez nouzového stavu
Podotkla, že vláda uvolnila 200 miliard korun na přímou pomoc. Pomoc podle odškodňovacího zákona by podle ministryně nebyla spravedlivá a v mnoha případech ani účelná. Byla by navíc zneužitelná těmi, kdo by se účelově rozhodli během pandemie podnikat v oborech, které by byly zakázány nebo omezeny, uvedla Schillerová.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová namítla, že podpora podle odškodňovacího zákona by byla efektivnější a rychlejší. Připustila ale, že podmínky poskytování a výše náhrady by mohly být předmětem jednání.
Sněmovna odmítla zvýšit příspěvek podnikatelům na 667 Kč denně
Podle Pekarové Adamové jsou vládní programy pro kabinet výhodnější než systémová a zákonem vyřešená podpora, protože vládě umožňují míru pomoci určovat a měnit její podmínky.
