Článek
V tuzemsku působilo na konci září 38 bank, což byl stejný počet jako před rokem. Trh nadále ovládalo několik silných peněžních ústavů. Tři největší, Česká spořitelna, Československá obchodní banka a Komerční banka, v součtu vytvořily za tři čtvrtletí čistý zisk 26,8 miliardy korun, což bylo o 13 procent více než ve stejném období loni. Řada bank v zahraničí se naopak potýká ze ztrátovostí a finančními potížemi.
Český bankovní systém podle analytika firmy Atlantik finanční trhy Milana Lávičky prozatím zůstává bez výraznějšího negativního dopadu finanční krize. K hlavním důvodům patří vysoký objem klientských vkladů, který na rozdíl od zemí eurozóny převyšuje objem poskytnutých úvěrů; banky tím pádem jsou méně závislé na dalších zdrojích financování.
Krize se českým bankám zatím vyhnula
Banky v Česku také v malé míře provozují investiční bankovnictví, které přivedlo k problémům banky v zahraničí. "České banky se zaměřují především na klasické retailové bankovnictví, tedy poskytování úvěrů a přijímání vkladů," shrnul Lávička.
V dalších čtvrtletích by zisky bank měly nadále meziročně růst, ale finanční krize by se měla projevovat výrazněji. "Dopady finanční krize na globální ekonomiku se ve větší míře začaly projevovat až v říjnu letošního roku, ve zveřejněných číslech se proto zatím dostatečně neodrážejí," poukázal analytik firmy Cyrrus Marek Hatlapatka.
Banky se na horší časy podle analytiků začaly chystat a omezují náklady. Například počet zaměstnanců v bankovnictví jen ve třetím čtvrtletí klesl o více než 1500, zatímco ve druhém čtvrtletí ještě rostl. Údaje ale podle České bankovní asociace mohly zkreslit fúze a zániky eBanky a Hypo stavební spořitelny.
"K poklesu počtu zaměstnanců nepochybně přispěla i rozpínající se kreditní krize. Při předpokládaném poklesu dynamiky růstu výnosů je schopnost bank snižovat provozní náklady klíčová pro udržení solidní ziskovosti. A právě personální náklady jsou v bankovním sektoru podstatnou nákladovou položkou," mínil Hatlapatka.