Článek
Centrální banka nově vyžaduje, aby exportéři své tržby měnili zpátky na argentinské peso. Všechny firmy, nejen banky, musí při nákupu cizí měny za peso žádat o povolení. Fyzické osoby mohou měsíčně nakoupit maximálně 10 tisíc dolarů (235 tisíc korun).
Argentinská měna letos výrazně oslabila. Zatímco na začátku roku stál dolar kolem 37 peso, nyní za americkou měnu Argentinci platí 60 peso. Propad měny i akcií zrychlil po 11. srpnu po vítězství lídra opozice Alberta Fernándeze v prezidentských primárkách a dál akceleroval minulý týden.
Jen ve čtvrtek a pátek přitom centrální banka utratila při intervencích na podporu pesa kolem tří miliard dolarů. Podle dohody s Mezinárodním měnových fondem (MMF) by to mělo být denně nejvýše 250 milionů dolarů.
Argentinská vláda minulý týden uvedla, že má problém se splácením dluhů ve výši přes 100 miliard dolarů (2,4 bilionu korun). S věřiteli se chce dohodnout na prodloužení splatnosti. Při řešení problému spoléhá právě na pomoc MMF.
Někteří ekonomové zavedení kapitálových kontrol očekávali. Označují je za kontraproduktivní, investory prý rozhodně neuklidní a odliv kapitálu nezvrátí. Paul Greer, manažer investiční společnosti Fidelity International, upozornil, že místní střadatelé se nyní musí obávat o své vklady v bankách – ať už v peso, nebo v dolarech. Že o část úspor mohou přijít, zjistili střadatelé při některých dřívějších bankrotech. Těch v historii tato jihoamerická země zažila dohromady devět.
Restrukturalizace dluhu je traumatickým tématem pro voliče, kteří si pamatují bolestivý státní bankrot Argentiny z roku 2001. Ten způsobil ekonomický propad a miliony Argentinců ze střední třídy uvrhl do chudoby.
Podnikání nakloněný dosavadní prezident Mauricio Marci vyhrál volby v roce 2015 se slibem, že pomůže ekonomice řadou hospodářských reforem. Země je však nyní v hluboké recesi. Inflace patří mezi nejvyšší na světě, v první polovině roku činila 22 procent. Ekonomika země v prvním čtvrtletí klesla o 5,8 procenta, loni se propadla o 2,5 procenta.