Hlavní obsah

Americkou ekonomiku dorazila válka v Iráku, tvrdí ekonom Stiglitz

Americké akcie se ve středu propadly na tříleté minimum. Bankovní krize nekončí. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz uvedl pro CNN několik důvodů současné krize. Kromě dvojího selhání centrální banky Fed zmínil, že smrtelný zásah představovala pro americkou ekonomiku válka v Iráku, která stála tři bilióny dolarů.

Foto: Daniel Munoz , Reuters

Většina burzovních indexů se propadá jako Australian Securities Exchange.

Článek

„Ránou z milosti byla válka v Iráku, která přispěla k růstu cen ropy. Peníze, které mohly být utraceny za americké zboží, šly za hranice," uvedl Joseph Stiglitz.

Především však kritizoval politiku Fedu a její bývalého ředitele Alana Greenspana. „Fed selhal dvakrát, jak v regulační politice, tak v měnové politice. Klíčoví regulátoři jako Alan Greenspan ve skutečnosti nevěří v regulaci, když byly zmíněny výkyvy finančního systému, volali po samoregulaci, což je protimluv.“

Reakce na 11. září vedla k další bublině na trhu

Stiglitz také tvrdě kritizoval opatření zavedená po útocích z 11. září, které otřásly celými Spojenými státy včetně ekonomiky. Tehdy Bush vyzval Američany, aby se vydali do obchodů utrácet. Ekonomická politika je v tom podpořila, snížily se úrokové sazby i daně. „Snížení daní z roku 2001 ale nebylo vedené k tomu, aby stimulovalo ekonomiku, ale aby bylo štědré k bohatým.“

Půjčky jako letadlo

„Proud likvidity (peněz přístupných z půjček za zajímavé nízké sazby) spolu s laxní regulací vedly k bublině trhu nemovitostí," tvrdí ekonom.

:.Budovy Světového obchodního centra po atentátu Al-Kajdáfoto: PRÁVO/archiv

Chybou podle něj byla absence regulace při poskytování rizikových hypoték. Jednalo se o hypotéky, na které mohli dosáhnout i lidé, kteří by normální hypotéku nedostali. To umožnily právě nízké úrokové sazby. Jakmile se však stouply, trh se zhroutil.

"Všechny tyto nové finanční nástroje, představovaly jen jinou z těch finančních krizí, které jsou postaveny na výkyvech finančních sil, na půjčkách, na pyramidovém schématu," píše Stiglitz. Zatímco před deseti lety bylo v půjčkách 144 miliard dolarů, nyní je to 62 biliónů.

Stiglitz také zdůraznil, že už před 11. září na tom nebyla americká ekonomika dobře. „Makroekonomika byla ve špatném stavu po zhroucení technologické bubliny (jednalo se o pád sektoru internetových společností, označovaných jako dot com) Technologickou bublinu nahradila nová bublina, nemovitostní.“

Finančníci vytvářeli riziko

Mechanismy vedly také ke snižování úspor. „Vklady domácností klesly na nulu, byly nejnižší o velké hospodářské krize. To vedlo k udržení ekonomiky, ale bylo to krátkozraké. Amerika žila z vypůjčených peněz ve vypůjčeném čase. Rychlá expanze půjček je odpovědná za většinu krizí, a tato krize není výjimkou.“

Pustil se i do ředitelů finančních institucí, které se „dobře nevyrovnávaly s potřebami ekonomiky a společnosti“. „Byli dostatečně odměňováni za alokaci kapitálu, za práci s rizikem, o nichž se předpokládalo, že zvýší výkonnost ekonomiky. Takže to ospravedlní jejich velkorysé odměny, ale oni špatně alokovali kapitál a vytvářeli riziko.“

Stiglitz se také postavil proti vytváření velkých společností, „které nemohou padnout“. „Jestliže jsou tak velké, je nutné je rozdělit“.

:.Morgan Stanley patří k ohroženým ústavům.foto: Reuters/Mike Segar

Burzy v Asii a USA se dál propadají, evropské se zotavují

Ve čtvrtek pokračoval propad asijských a pacifických trhů, japonský Nikkei klesl o dvě procenta, i když japonská banka kvůli stabilizaci trhů poskytla injekci ve výši 1,5 biliónu jenů (14,4 miliardy dolarů). Podobný krok udělala i Austrálie, kde se burza propadla o 4 procenta.

O 3,4 procenta se propadla novozélandská burza, thajská o více než pět procent, hongkongská o 7 procent.

Evropské burzy naopak začaly mírným posílením a po prudkém propadu se zlepšila i sitauce na pražské burze. Mírně posílily londýnská, frankfurtská i pařížská burza. analytici to přičítají tomu, že Lloyds TSB převezme za 12,2miliardy liber problémovou banku HBOS i zásahy centrálních bank, které pumpují do systému peníze

Úvěr ve výši 85 miliard dolarů, kterou poskytl Fed ohrožené pojišťovně AIG, nezastavil propad burz. Dow Jonesův ve středu index klesl o 4,06 procenta na 10 609,66 bodu, tedy na nejnižší úroveň od listopadu 2005. Širší index Standard & Poor's 500 oslabil o 4,71 procenta a index technologického trhu Nasdaq Composite o 4,94 procenta.

Oba tyto indexy tak zaznamenaly nejprudší pokles od 17. září 2001, kdy bylo obchodování na amerických burzách obnoveno po teroristickém útoku z 11. září 2001.

"Všichni investoři nyní pochybují o každé investici, kterou mají kdekoliv na této planetě," řekl analytik John Schloegel ze společnosti Capital Cities Asset Management. "Vede je to k prodeji čehokoliv, co obsahuje jakýkoliv druh rizika," dodal.

:.Washington Mutual jedná o převzetífoto: Reuters/Fred Prouser

Další společnosti jednají o svém převzetí

Společnost Morgan Stanley se ve středu propadla o více než 24 procent. Investoři mají pochybnosti o tom, zda se firmě podaří zůstat v současném nepříznivém prostředí nezávislou investiční bankou. Vede předběžná jednání o svém převzetí s bankovní skupinou Wachovia Corp.

Dolů zamířily také ostatní velké americké investiční banky jako Goldman Sachs. Americká spořitelna Washington Mutual, kterou oslabují ztráty z hypoték, se údajně nabídla na prodej. Její akcie klesly o 94 procent. Má ztrátu 6,3 miliardy dolarů. Mezi potenciálními zájemci jsou skupiny Citigroup, JPMorgan Chase & Co, Wells Fargo nebo britská HSBC Holdings.

Reklama

Výběr článků

Načítám