Článek
V členských zemích EU přijali dosud klienti úvěry na financování výstavby bydlení v celkové výši čtyř biliónů eur, což je téměř 40 procent evropského HDP. Naproti tomu v ČR nedosáhl tento poměr na konci loňského roku ani 12 procent a na konci letošního bude pravděpodobně činit 13 procent. Zadlužení českých domácností je zhruba poloviční oproti průměru EU.
Rostou dluhy na úvěrech za bydlení
Úvěry na bydlení sehrávají zásadní roli při rostoucím zadlužování českých rodin. Za tímto trendem stojí zvýšená poptávka po bydlení silných ročníků ze 70. let, růst mezd, velká konkurence na finančním trhu a nízké úrokové sazby, uvádí studie. Trvalý a silný růst zadlužení je patrný od poloviny roku 2000.
Například úrokové sazby podle studie vykazovaly v 90. letech výraznou rozkolísanost. K jejich stabilizaci a zároveň snižování došlo až na konci 90. let. "Domácnosti reagovaly na ustálení úrokových sazeb a jejich pokles zvýšenou poptávkou po nových úvěrech. Finanční sektor toho využil a reagoval i rozšířením a zkvalitněním nabídky," uvádí studie s tím, že dominantní roli sehrávají hypotéky.
Čím vyspělejší stát, tím větší zadlužení
Česko není podle studie v procesu zadlužování výjimkou. Obdobný trend zažívají všechny země vyspělého západního světa. "Hnacím motorem jsou ve většině zemí hypotéky a kreditní karty, ale někteří autoři mezi příčiny uvádí i existenci státu blahobytu," uvádí studie. Nejohroženější skupinou přitom mezi zadluženými domácnostmi zůstávají ty nízkopříjmové, které nezvádají splácet spotřebitelské úvěry.
České domácnosti na konci srpna dlužily bankám a finančním institucím zhruba 490,6 miliardy korun. Na jednoho obyvatele připadá dluh zhruba 47 800 korun. Proti loňskému srpnu stouplo zadlužení českých domácností o více než 119 miliard korun.