Ženy dlouhodobě pobírají menší mzdy než muži

Rozdíly ve mzdách mužů a žen vyplývají podle ČSÚ z mnoha příčin, často zcela objektivních. Ženy mají podle analýzy menší počet odpracovaných hodin než muži v důsledku péče o děti nebo jiné nemocné členy rodiny apod. Ženy také více pracují na částečný úvazek, a také mají menší počet přesčasových hodin, které jsou placeny zvýhodněnou sazbou, většinou o čtvrtinu vyšší než je mzda za normální pracovní dobu.

Rozdíly v odměňování žen a mužů jsou i proto, že ženy a muži pracují v jiných odvětvích, studují jiné obory vzdělání a obsazují jiná pracovní místa než muži.

Velké mzdy pobírají např. top-manažeři silných hospodářských podniků, a je třeba říci, že do této "elity" se v ČR mnoho žen nedostane a zůstává doménou mužů. Muži jsou také více zastoupeni mezi zákonodárci, vedoucími a řídícími pracovníky, což potom má významný vliv na to, že muži mají vyšší mzdy. Zhruba 8,1 procenta mužů mělo v roce 2005 mzdy vyšší než 40 000 Kč a v tom 4,6 procenta mělo mzdu vyšší než 50 000 Kč, u žen to bylo jen 2,7 procenta, resp. 1,3 procenta.

Je jasně patrné, že v oblasti nejvyšších mezd je situace pro ženy nejhorší, v odvětvích, kde se bere nejvyšší mzda, ženy pobíraly jen 68,8  procenta mzdy mužů. Naopak nejmenší rozdíly jsou v oblasti středních mezd -mzda žen je na úrovni 81,1 procenta mzdy mužů.

Obecně je zaměstnanost žen nižší než mužů, v roce 2005 bylo zaměstnáno 2,70 miliónu mužů a 2,05 miliónů žen.

Počet mužů se základním vzděláním klesl do roku 2005 téměř na 44 % stavu z roku 1993, žen se základním vzděláním ubyly tři pětiny oproti roku 1993. V roce 1993 pracoval stejný počet žen s maturitou i bez ní a více než dvojnásobek žen se základním vzděláním oproti vysokoškolačkám. Za dvanáct let se vzdělanostní poměry změnily natolik, že bezmála 60 % žen má maturitu či vyšší vzdělání a podíl žen se základní školou je pouze 8 %. Podíl vyučených žen je třetinový.

Ženy vysokoškolačky mají výrazný podíl ve školství, kde má vysokou školu 44,5 % zaměstnaných žen. U mužů je značný podíl vysokoškoláků ve zdravotnictví a v bankovnictví. Vyšší podíl žen s vysokoškolským vzděláním je ve stavebnictví a dopravě, což je způsobeno nízkým zastoupením žen v těchto převážně mužských odvětvích a ženy s vyšší kvalifikací snadněji dosáhnout na vyšší pozice. Středoškolačky s maturitou nejvíce pracují v bankách, na úřadech a ve zdravotnictví, tedy ve feminizovaných odvětvích.