Článek
"Prozatím finanční trhy zachovávají klid, protože věří v rozumné řešení politické situace. Pokud ale nová vláda nezačne fungovat během září, situace nabude na dramatičnosti," řekl Právu analytik PPF Pavel Kohout.
Upozornil zejména na problémy spojené se zákonem o státním rozpočtu a na situaci ve zdravotnictví. "To se po reformách z první poloviny tohoto roku octlo v delikátní situaci, která může v druhé polovině roku přerůst ve skutečnou krizi," uvedl Kohout.
Podle analytika Komerční banky Kamila Janáčka by mohla mít současná politická nejistota na investory viditelný vliv v případě, že by se sestavování vlády protáhlo do pozdního podzimu. "Investoři se ale rozhodují na základě více faktorů a prozatím pro ně politická situace nepředstavuje destabilizační faktor," argumentoval Janáček.
Jde i o důvěru v politiku
Výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku Petr Mach naopak míní, že vleklé sestavování vlád je v Evropě zcela běžné a investory neodradí. "Kdyby se měli investoři kvůli tomu znejisťovat, nemohli by investovat v žádné demokratické zemi," řekl Právu Mach.
Prodloužená absence nově zvolené vlády a vedení Sněmovny může také negativně ovlivnit postoj občanů vůči státním institucím a politice vůbec. "Hlavní důsledek nynější situace může být jeden jediný a tím je nedůvěra občanů a případná nestabilita," řekl Právu politolog Michal Pehr z Masarykova ústavu Akademie věd České republiky.
Ředitel akademie CEVRO Ladislav Mrklas nečeká bezprostřední dramatický pokles důvěry občanů v instituce. "Mnoho lidí politiku během dovolených a prázdnin vůbec nesleduje. Pokud by ale jednání přerostla horizont prázdnin, pak už by šlo o krizi, kterou by takto vnímala i veřejnost," řekl Právu Mrklas.
Podle politologa Tomáše Lebedy ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky záleží na tom, jak občané prodloužené sestavování vlády vnímají. "V Rakousku vznikala druhá vláda lidovců a svobodných čtyři měsíce. Naše situace je ale mnohem složitější," řekl Právu Lebeda s tím, že nejlepší by bylo, kdyby se politici usnesli na tom, že Sněmovna bude napříště mít lichý počet poslanců.
Upozornil na fakt, že nestabilita není žádnou novinkou. "Tu už tu máme od roku 1996. Je to dáno nejen volebním systémem a rozložením stranických preferencí ve společnosti, ale také faktem, že KSČM je vnímána jako strana nepoužitelná do vládní koalice," uvedl Lebeda.