Podstatou případu se štrasburský soud nezabýval už proto, že Rázlová si u něho stěžovala jen na délku řízení.

Regina Rázlová je spolu s několika dalšími osobami obviněna ze zneužití informací v obchodním styku a z porušování povinností při správě cizího majetku. Jde o případ údajného vytunelování společnosti Skloexport.

Obvinění proti ní bylo vzneseno na jaře 1998 a případ dosud nebyl dořešen. Bývalá herečka v jeho první fázi strávila asi jedenáct měsíců ve vazbě a později byla několikrát hospitalizována. Stát se ve Štrasburku hájil tvrzením, že průtahy v řízení zavinila v rozhodující míře sama. Evropský soud ale dospěl k závěru, že přes složitost případu je délka jeho projednávání přílišná a tím byl porušen příslušný článek Evropské úmluvy o lidských právech.

Regina Rázlová žádala na republice náhradu údajné hmotné škody ve výši asi 1,46 miliónu korun, jeden milión korun za kompenzaci újmy morální a asi 1,04 miliónu jako náhradu soudních výdajů. První z těchto nároků štrasburský soud odmítl s odůvodněním, že nevidí příčinnou souvislost mezi údajnou hmotnou škodou a konstatovaným porušením úmluvy. Jako úhradu morální újmy přisoudil Rázlové 3500 eur a na úhradu výdajů 1500 eur.