Článek
Celkem ČR z unijního rozpočtu získá každý rok zhruba 128 miliard korun, téměř 35 miliard naopak do něj musí odvést. Čistý příjem by tak měl dosahovat 93 miliard Kč.
"Dobré nasměrování prostředků do konkrétních oblastí bude pro nás nesmírně důležité, protože se bude jednat o první, a současně o poslední velké peníze, které z Bruselu dostaneme," řekl Právu ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.
Nejvíce prostředků ze strukturálních fondů
Dobrý vývoj české ekonomiky a očekávaný vstup Rumunska a Bulharska do EU totiž směřuje k tomu, že kraje v ČR již během několika let dosáhnou 75 procent průměru HDP Unie, a pokud by platila stejná pravidla jako nyní, ztratí po roce 2013 nárok na čerpání peněz ze strukturálních fondů. Podle analytiků je rovněž reálné, že celé Česko přesáhne i 90 procent unijního průměru HDP a přijde i o peníze z Fondu soudržnosti.
Z vládních podkladů, které má Právo k dispozici, vyplývá, že v letech 2007 až 2013 přiteče do ČR nejvíce prostředků právě ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, a to téměř 100 miliard korun ročně. Dalších 26,2 miliardy ročně by měli dostat čeští zemědělci, z toho 15,8 miliardy v přímých platbách. Zbytek půjde na další hospodářský rozvoj venkova. Projekty v této oblasti bude zapotřebí spolufinancovat z národních zdrojů ve výši 20 až 25 procent.
Polepší si i Praha
Fond soudržnosti bude stejně jako doposud podporovat budování infrastruktury v oblastech dopravy a životního prostředí. Ze strukturálních fondů se budou zase financovat programy zaměřené na rozvoj chudších regiónů. Konkrétně by se z nich měly podporovat projekty v oblasti infrastruktury, podnikání, vzdělávání, vědy a výzkumu, zaměstnanosti či bydlení. Z národních zdrojů bude muset ČR pokrýt vždy 15 procent hodnoty projektu.
Vedle zmíněných prostředků získá Česko i příspěvek na takzvané vnitřní politiky. Ty zahrnují především podporu vědy a výzkumu, vzdělávání, kultury, dále problematiku občanství, svobodu a bezpečí, podpory malých a středních podniků. Zde jsou prostředky poskytovány na základě soutěže.
Český strop pro čerpání z fondů EU se zvýšil z 3,31 procenta na 3,43 procenta HDP, což přinese zhruba tři miliardy korun ročně navíc. V dodatečných jednáních Česko získalo 200 miliónů eur (asi šest miliard korun) pro Prahu.
Česko se může přiblížit k nejbohatším
Podle analytika České spořitelny Jana Jedličky umožní současný návrh evropského rozpočtu české ekonomice i nadále solidně růst a přiblížit se úrovni starých členských států Unie. "Zvýšený příliv peněz z unijních rozpočtů se nepochybně a docela zřetelně projeví i v hospodářském růstu ČR," řekl ČTK analytik ČSOB Petr Dufek. Zároveň by to prý mohlo vést i ke snížení nezaměstnanosti a vyšší kupní síle obyvatel.
Podle ekonoma Patria Finance Davida Marka může být ekonomický přínos několikanásobně vyšší než objem vyčerpaných prostředků. ČR by se však podle něj měla vyvarovat chyb jiných zemí, které si na fondech EU vypěstovaly určitou závislost na úkor samostatně životaschopného podnikání.
Vláda chystá zdroje na spolufinancování
Spolu s vyšším objemem dotací z EU stoupnou i nároky na spolufinancování ze strany ČR, které dosud celkem představovalo zhruba třetinu peněz na projekty.
"Vláda se již na nárůst požadavků na spolufinancování připravuje a mělo by se tak předejít situaci, kdy by nedostatek veřejných prostředků ohrozil možnost čerpání prostředků EU," řekl Právu mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.
Dohoda o snížení míry spolufinancování u strukturálních fondů, která byla uzavřena v rámci bruselských jednání o finanční perspektivě, zaručuje podle Zemana pro veřejné rozpočty ČR úspory ve výši 100 miliard korun.
EU nyní bude novým členským zemím spolufinancovat až 85 procent hodnoty projektu, a to včetně DPH. Z unijních peněz bude také možné hradit nejen sociální bydlení, ale jakékoli projekty týkající se bytového fondu.