Problémy na trhu práce se navíc ještě mohou zvýšit, pokud nebudou přijata nová radikální opatření pro jeho zpružnění, varuje ministerstvo. Podniky budou pod tlakem na růst produktivity práce dále propouštět pracovníky, kteří nebudou splňovat rostoucí požadavky, dodává prognóza. Výhled na změnu je přitom zatím v nedohlednu. MF předpokládá i v roce 2004 průměrnou míru nezaměstnanosti 10,4 procenta.

Je to výsledek současného působení několika vlivů, shodují se ekonomové. Nové firmy nepotřebují tolik pracovníků, kolik jich hledá práci po zániku starých výrob či při modernizaci stávajících firem, říká analytik Josef Kovalovský z ČSOB. Podniky dál snižují náklady, kurs koruny vede firmy k šetření, říká hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Rozpočtu hrozí větší schodek

Podle analytičky Heleny Horské z České spořitelny se vysoká nezaměstnanost i další problémy v ekonomice podepíše pod faktem, že se může výrazně zvýšit již tak největší schodek státního rozpočtu, který má dosáhnout 111,3 miliardy korun. Skutečnost podle analytiků ale bude ještě vyšší - okolo 130 miliard.

Vysoká nezaměstnanost totiž znamená i vyšší výdaje ze strany státu. Navíc podle ekonomů pokračuje slabá poptávka po zboží, ekonomiky zemí Evropské unie prakticky nerostou. Náš největší obchodní partner - Německo - ohlásil na letošek hospodářský růst pouze o 0,75 procenta. To pro odbyt českých firem nevěstí nic dobrého.

I proto Ministerstvo financí zveřejnilo další pesimistická čísla. Hospodářský růst má místo 3,3 procenta dosáhnout pouze 2,3 procenta. Tedy budou i nižší daňové odvody do státní kasy To podle Horské zvýší rozpočtový schodek zhruba o 8 -10 miliard korun. Spolu s půjčkou státu od Evropské banky na úhradu povodňových škod ve výši 7,8 miliardy to dělá odhadovaných 130 miliard schodku.

Inflace rovněž rekordně

Míra inflace má podle prognózy MF v letošním roce dosáhnout pouze 0,7 procenta, což je rekordní - nejnižší - úroveň od roku 1988. Predikce přitom zahrnuje zvýšení spotřebních daní z cigaret a lihu od října 2003.

V roce 2004 pak MF čeká míru inflace 2,9 procenta namísto 3,6 procenta. Odhad zahrnuje další zvyšování nepřímých daní v rámci harmonizace s Evropskou unií. Potvrzují se tak slova guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy, že samotný vstup České republiky do Evropské unie nebude znamenat nic zásadního. ČR je již dnes otevřená a velmi málo chráněná ekonomika a cenový šok po vstupu do EU nehrozí.

Státní dluh 578,2 mld

Negativní tendence ve vývoji veřejných financí budou pokračovat i letos, sděluje MF. Deficit veřejných financí bez zahrnutí příjmů z privatizace a úhrady ztrát České konsolidační agentury letos vzroste na 6,2 procenta HDP z loňských 3,9 procenta.

Schodek veřejných rozpočtů se promítne do růstu vládního dluhu, který podle odhadů MF letos vzroste na 578,2 miliardy korun (24,1 procenta HDP) z loňských 444,3 miliardy korun (19,5 procenta HDP). "Vládní dluh tak letos zaznamená nejvyšší nárůst od roku 1993," uvádí ministerstvo.