Mluvčí Erste Bank Hana Cygonková však pro APA označila tento požadavek za "ryze formální záležitost". Banka vychází z toho, že takové povolení lze získat dodatečně.

Když Erste Bank v roce 2000 v Česku a 2001 na Slovensku banky kupovala, vycházela podle mluvčí z názoru, že to nijak neovlivňuje rakouský bankovní trh, protože žádná z obou bank neměla v Rakousku zastoupení ani tam nenabízela své produkty. Erste Bank měla tehdy na rakouském trhu podíl osm až devět procent a neviděla proto žádný důvod nahlašovat nákupy v zahraničí u kartelového soudu, uvedla Cygonková. V Česku a na Slovensku si banka příslušná povolení úřadů na ochranu hospodářské soutěže pochopitelně opatřila, dodala mluvčí.

Rozhoduje kartelový soud

Úřad BWB, který vznikl až v roce 2002, si postup Erste nechal dodatečně od kartelového soudu přezkoumat. Na základě výroku soudu nyní BWB vznesl vůči Erste požadavek, jenž v sobě de facto skrývá i hrozbu neplatnosti koupě obou spořitelen. Také právníci banky prý připustili, že za této situace je převzetí obou spořitelen z hlediska rakouského práva "pro nedokončený proces neúčinné".

"Podáme proti tomu odvolání a očekáváme, že záležitost bude předána k vrchnímu soudu a nebude rozhodnuta před koncem roku 2005," uvedla mluvčí banky. Erste očekává, že schválení expanze bude uděleno dodatečně. Nepočítá proto ani s žádným udělením pokuty, uvedla Cygonková.