Novými členy představenstva se k 1. září stali Pavel Švarc, Jan Duspěva a Pavel Dolanský. Zřejmě ještě týž den nové představenstvo zvolí svého místopředsedu a předsedu, který by zároveň měl být generálním ředitelem firmy, řekl předseda dozorčí rady Čepra Aleš Cincibus.

Novým generálním ředitelem se má stát Pavel Švarc, který je nyní generálním ředitelem společnosti Unipetrol. Tuto personální změnu navrhl premiér Jiří Paroubek, podle kterého je Švarc zkušený manažer, který má jednoznačné výsledky ve vedení firmy.

Podle ministra financí Bohuslava Sobotky za personální změnou stojí špatné finanční hospodaření Čepra v letošním roce. Čepro letos v pololetí vykázalo ztrátu, bližší informace firma zatím neposkytla. "Důvodem záporného hospodářského výsledku je situace z konce loňského roku, do které akciovou společnost Čepro dostaly subjekty usilující o její likvidaci," řekla mluvčí.

Obrana společnosti byla podle ní finančně náročná a měla dopady do hospodaření ve výši desítek miliónů korun. Dalším důvodem letošní ztráty byl podle mluvčí výpadek rafinerií, který na jaře donutil vedení Čepra nakupovat zboží ze zahraničí.

"Jak ministerstvo financí, tak ministerstvo průmyslu a obchodu s určitým znepokojením sledovala vývoj hospodaření Čepra v těch prvních měsících letošního roku a musím říci, že to je nepochybně důvod pro akcionáře, aby prostřednictvím dozorčí rady v této věci jednali," uvedl k personální změně ve středu Sobotka.

Soudní spory

Švarc pozici generálního ředitele společnosti Unipetrol zastával od roku 1999. Jako generální ředitel působil také v Lovochemii, kde tuto funkci vykonával od roku 1997. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.

Kadlec působil jako generální ředitel Čepra od května 2003. Předtím zastával pozici ředitele Národního bezpečnostního úřadu.

V současné době Čepro čelí několika soudním sporům o pohledávky za zhruba 5,7 miliardy korun. Firma je považuje za neoprávněné. Právě kvůli těmto sporům a hrozbě exekuce se Čepro dostalo na přelomu roku do finančních potíží.

Čepro se zabývá především přepravou a skladováním ropných produktů, provozuje kolem 190 čerpacích stanic EuroOil a ochraňuje zásoby státních hmotných rezerv. Firma vznikla v roce 1994 transformací části majetku bývalého státního podniku Benzina v rámci druhé vlny privatizace. Jejím zakladatelem a jediným akcionářem je Fond národního majetku.

Loni firma zvýšila tržby za prodej zboží zhruba na 33,7 miliardy z 24,4 miliardy korun v roce 2003. Ztráta dosáhla 37,7 miliónu po předloňském zisku 155,8 miliónu korun.