Solární elektrárny v Česku loni vyrobily 2 340 terawatthodin (TWh), to znamená devátou příčku v EU. Před námi jsou Nizozemci, za námi Rumuni. Například Slovensko, Polsko či Maďarsko jsou až v druhé půli žebříčku. Dohromady se v celé EU vyrobilo díky slunečním elektrárnám přes 122 tisíc TWh elektřiny. Z toho 46 tisíc v Německu, které dominuje na čele s velkým náskokem před Itálií.

Stejně tak na deváté příčce se Česko umístilo i při srovnání celkové instalované kapacity solárních elektráren i v přepočtu kapacity na jednoho obyvatele.

V posledních dvou letech ale nevznikají prakticky žádné nové solární elektrárny. Loni byl instalovaný výkon podle tabulek Eurobserver čistá nula a o rok dřív jen 1,5 MW. Česko je tak na předposlední příčce před Estonskem. Nejvíc nových solárních elektráren staví v Německu a Nizozemsku. Německá energetika se postupně odklání od jaderné a uhelné energie, proto tolik investuje do solárních, větrných a dalších obnovitelných zdrojů elektřiny.

Země s největší kapacitou solárních elektráren v EU

Země s největší instalovanou kapacitou solárních elektráren v EU podle Eurobserver

FOTO: Martin Havelka, Novinky

Tuzemská Solární asociace má trochu jiná čísla, loni podle ní bylo instalováno 11 MW výkonu. Ve srovnání s dalšími zeměmi je to stejně velice málo. Naprostá většina velkých solárních elektráren u nás vyrostla během tzv. solárního boomu v letech 2009 a 2010. Štědře nastavené výkupní ceny znamenaly pro stát náklady na dotace až 40 miliard ročně, což vyvolalo kritiku. Stát podporu později snížil a zpětně uvalil tzv. solární daň.

Ode zdi ke zdi

Solární elektřina se stále většinou bez dotací neobejde, díky poklesu cen solárních panelů se ale postupně stává více konkurenceschopná. Pozitivní je i rozvoj bateriových úložišť, které pomáhají řešit hlavní problém solárních elektráren, kolísavý výkon. Baterie je možné nabíjet přes den a proud dodávat do sítě v noci.

Po zřejmě trochu předčasném a nákladném solárním boomu nyní naopak rozvoj těchto obnovitelných zdrojů v Česku usnul, na rozdíl například od Polska či Maďarska.

„Česko jde opravdu jiným směrem, než zbytek Evropy. A to přesto, že podle aktualizované státní energetické koncepce bychom měli do roku 2030 postavit 1000 MW nových zdrojů. Nevyužíváme třeba vůbec potenciál tzv. brownfieldů jako bývalých uhelných dolů či skládek, na kterých by podle studie z loňského roku mohlo vzniknout několik gigawatt nových elektráren,” řekl Novinkám předseda Solární asociace Jan Krčmář.

Hlavním důvodem je podle něho energetická politika státu, její postoj k obnovitelným zdrojům obecně a obava investorů před dalšími retroaktivními zásahy do solárního sektoru.

Země EU s největší výrobou solární elektřiny
Země
Výroba v TWh
(2018)
Německo
46 164
Itálie
22 654
Velká Británie  12 922
Francie
10 196
Španělsko
7 785
Řecko
3 791
Belgie
3 563
Nizozemsko3 152
Česko
2 340
Rumunsko 1 860
EU celkem 
122 316
Eurobserver 2019

„České firmy dnes raději stavějí elektrárny v Maďarsku, na Ukrajině či dokonce v Austrálii, protože český stát vysílá spíše negativní signály a mnoho politiků celý sektor stále kriminalizuje,” dodal.

Malé elektrárny na rodinných domech podle něj sice vznikají, stejně jako větší střešní instalace na podnicích je ale brzdí náročná administrativa a příliš přísné podmínky pro dotace. Kromě toho existuje pro nové solární elektrárny stále jen investiční podpora, která není jak pro investory tak pro financující banky tak atraktivní jako provozní podpora, tvrdí.

Například největší tuzemská energetická firma ČEZ provozuje v současné době v Česku fotovoltaické elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 125 MW, což představuje jen zhruba šest procent na výkonu fotovoltaických elektráren v zemi.

„V uplynulých devíti letech nebyla v rámci portfolia skupiny ČEZ v ČR zprovozněna žádná nová fotovoltaická elektrárna. V zahraniční ČEZ provozuje solární elektrárnu v bulharském Orešeci,” řekl Novinkám mluvčí společnosti Martin Schreier

Největší jednotlivé solární elektrárny Evropy v posledních letech vyrůstají ve Španělsku. Například nový solární park Francisco Pizarro bude mít instalovaný výkon 590 MW a zabere plochu 1300 hektarů. V provincii Extremadura jej připravuje španělská energetická společnost Iberdrola. Investice činí 300 milionů eur (7,7 miliardy korun). Stavba zaměstná tisíc lidí a proud má dodávat do sítě za tři roky.

Studie také upozornila na fakt, že EU je hodně závislá na zahraniční technologii. Mezi výrobci solárních panelů jednoznačně dominují čínské firmy. Mezi deseti největšími je pouze jedna firma z Jižní Koreje a jedna z USA.