Podle autorů analýzy není pravda, že by klienti nenesli náklady takové daně. „Plošné zvýšení nákladů v celém sektoru je vždy přeneseno na koncové zákazníky,” píše se ve studii.

Zavedení sektorové bankovní daně by tak znamenalo zvýšení úrokových sazeb především pro domácnosti, které splácejí hypoteční úvěry. „Sektorová bankovní daň by paradoxně nejvíce ohrozila ty skupiny obyvatel, kvůli nimž vznikl samotný návrh na její implementaci,” dodali autoři.

Nebezpečí sektorové bankovní daně studie dokládá zkušenostmi z okolních zemí. „Maďarská zkušenost hovoří o zvýšení úrokových sazeb klientům. Domácnosti splácející hypotéční úvěry byly dotčeny v nejvyšší míře,” upozorňuje studie.

V Polsku v důsledku sektorové daně došlo ke snížení ratingu, ale i ke zvyšování sazeb úvěrů a snižování peněz pro zaměstnance bank. Na Slovensku došlo k velkému poklesu ziskovosti, což vládu vedlo k postupnému snižování této daně. „K úplnému zrušení dojde v roce 2021,” upozornila studie.

Studie předkládá tři scénáře. V optimistické variantě by růst úvěrů poklesl o jeden procentní bod. Česká ekonomika by tak ztratila 0,43 procentního bodu HDP, tedy 22,809 miliardy. To by znamenalo i výpadek ve státním rozpočtu ve výši 8,143 miliardy korun.

V pesimistické variantě by došlo k poklesu růstu úvěrů o tři procentní body. To by znamenalo ztrátu 0,87 procentního bodu HDP. Ekonomika by tak přišla o 68,957 miliardy korun. Státní rozpočet by ztratil 24,618 miliardy.

V takzvaném realistickém scénáři studie počítá se snížením růstu úvěrů o dva procentní body, snížením HDP o 0,87 procentního bodu, tedy 45,618 miliardy korun, a snížením příjmů státního rozpočtu o 16,286 miliardy korun.

Sektorové zdanění bank se snaží prosadit vládní ČSSD. Premiér Andrej Babiš (ANO) je opatrnější kvůli tomu, že sektorová daň ohrožuje stabilitu bankovního sektoru. Navrhuje ale založení speciálního fondu, kam by banky dobrovolně posílaly část zisku.