Proto nyní mezinárodní konsorcium vedené brněnskými experty zkoumá, jestli české území ve spolupráci s německou stranou nevyměnit za asi kilometr vzdálenou plochu umožňující vznik opravdu moderního námořního přístavu.

Na základě Versailleské mírové smlouvy mělo Československo zaručený přístup k moři díky přístavu v hamburských lokalitách Moldauhafen a Saalehafen. Česká republika coby právní nástupce Československa má tak zajištěn nájem přístavu do roku 2028 s opčním právem na prodloužení smlouvy o dalších 50 let.

Jenže od konce třicátých let se Hamburk notně proměnil a současný český přístav už nemůže své funkci plnohodnotně sloužit i proto, že kvůli novým mostům se k němu nedostanou velké námořní lodě a je tak dostupný jen pro menší říční plavidla. I proto se začalo jednat o směně území.

Výměna by mohla umožnit přístup k moři

Na možnou výměnu dohlíží Ředitelství vodních cest České republiky. „Momentálně se zpracovává analýza nového přístavního území v Hamburku. Důvodem je vyčíslení potenciálu území, které bude mít na rozdíl od současného námořní i vnitrozemský přístup. Bude tak možné hned navázat se zbožím, které se bude dopravovat po moři, na vnitrozemskou říční nebo případně i železniční a silniční dopravu do České republiky a naopak,“ řekl Právu zástupce ředitele Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.

Nově zvažované území v lokalitě Kuhwerder Hafen by mělo mít 30 tisíc metrů čtverečních s manipulační a skladovací plochou, mohly by u něj kotvit nejen říční lodě, ale hlavně i ty námořní s ponorem do 11 metrů bez omezení jejich výšky. Velkou výhodou je, že území má silniční i železniční napojení.

„Výhody pro importéry a exportéry by nové území mělo hlavně pro zvláštní přepravy vyžadující meziskladování v Hamburku, případně spojení několika zásilek,“ uvedl Bukovský.

„Nyní se to vše děje za vysoké ceny, které pak produkci na území České republiky dělají méně konkurenceschopnou než v Německu blíž k moři. Druhým nezanedbatelným aspektem je zatížení dopravních tras mezi Českou republikou a Hamburkem a kolísání plavebních podmínek na Labi, efektivní meziskladování může umožnit lépe využít vodní dopravu pro exportéry a importéry,“ dodal.

Analýzu výhodnosti výměny zpracovávají mimo jiné i odborníci z výzkumného centra AdMaS Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

„Máme kromě jiného posoudit možné zlepšení podmínek pro obchod mezi ČR a zámořím přes námořní přístav, zhodnotit vyrovnávací roli při kolísavých podmínkách na Labské vodní cestě stejně jako větší zapojení příbřežní námořní dopravy pro obchod mezi tuzemskem a pobřežními státy od Skandinávie po Španělsko, přičemž tato doprava se bere jako efektivní a ohleduplná vůči životnímu prostředí,“ popsal ředitel vědeckého centra Zdeněk Dufek.

Případný český přístav by neměl být podle zadání analýzy konkurencí velkým kontejnerovým terminálům. Měl by ale přinést investici do moderního zázemí s perspektivou fungování na půl století bez obav s tím, že by se dostal do konfliktu s rozvojem obytných či obchodních budov v Hamburku.

O výměně území se mluví už od roku 2015 a jasnější obrysy začal plán nabývat po dvou letech. Výsledky zpracovávané analýzy by měly přispět k rozhodnutí, které by tak mohlo být známo ještě letos.