Trvalý pobyt na obecním úřadě má hlášeno zhruba 35 procent dlužníků a dalších 46 procent se jich fakticky nezdržuje na adrese svého trvalého bydliště.

Vyplývá to z analýzy spisů více než 220 tisíc dlužníků z řad fyzických osob Exekutorského úřadu v Přerově, stále největšího exekučního úřadu v ČR. Na adrese trvalého pobytu se zdržuje jen každý pátý dlužník.

Nic netušící známí mohou mít problémy

Schovávání se za adresou obecního úřadu značně omezuje výkon spravedlnosti, i když je uplatňována fikce doručení a úkon se uznává i v případě, že si adresát obsílku nevyzvedl.

„Skutečnost, že většina dlužníků není k zastižení na adrese svého trvalého pobytu, výrazně komplikuje práci exekutorských úřadů. V první řadě to vede k velmi nízké míře doručitelnosti oznámení o zahájení exekuce s výzvou k jejímu dobrovolnému plnění,“ upozornil Lukáš Jícha z přerovského úřadu.

Například v loňském roce si tuto zásilku převzalo podle něj pouze 28,1 procenta dlužníků, u kterých byla zahájena nová exekuce.

Praxe, jak Jícha tvrdí, jasně ukazuje, že většina dlužníků nemá zájem se na exekutorské úřady osobně dostavovat.

Změna v zákoně se nechystá

Současně ovšem platí, že pro výkon exekuce čili zabavení věcí a peněz, které jsou už nad nezabavitelným minimem, není rozhodující trvalé bydliště, nýbrž skutečné místo pobytu neplatiče. Exekutor může tedy zabavit věci i v domácnosti, kde jinak ostatní členové o dluzích povinného nemají ani tušení. Ti pak musejí exekutorům nebo dále ve vylučovací žalobě poměrně rychle v krátkých termínech dokazovat, že věci nepatří dlužníkovi, ale třeba paní, u níž se dlužník ubytoval.

O těžkostech spojených s doručováním lidem formálně zapsaným na radnicích se obecně ví, v legislativě se ale změna nerýsuje.

To pak může docházet i k takovým případům, jako je příběh jednoho podnikatele, který před časem v Praze oznámil, že ve spojení se zahraničními investory a programátory spouští novou kryptoměnu s velkými ambicemi. I on má ale bydliště na obecním úřadě a v databázi několik aktivních exekucí.