Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání oproti září klesl o 8709 a oproti loňskému říjnu o 55 551 lidí na 215 622.

Nejvyšší míru nezaměstnanosti momentálně vykazuje Moravskoslezský kraj, kde jsou bez práce 4,4 procenta populace. Za ním následuje Ústecký kraj s nezaměstnaností 4,3 procenta. Naopak nejméně se s nezaměstnaností potýká Pardubický kraj, kde zaměstnání hledá 1,8 procenta lidí.

Zvyšuje se nabídka zkrácených úvazků

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera motivuje nedostatek zaměstnanců firmy společnosti hledat alternativní řešení, což se projevuje ve vyšší nabídce zkrácených úvazků.

„Dle informací ČSÚ vzrostl počet zaměstnanců pracujících na kratší úvazek ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 20 tisíc,“ uvedl Seidler.

„Většinou jde zároveň o osoby ve věku nad 65 let nebo mladší ve skupině 25 až 29 let. Přehřáty trh práce tak přináší na trh práce některé změny, jelikož kratší úvazky nebyly v České republice příliš využívané. I přes uvedený nárůst však patří Česko dle informací ČSÚ stále mezi čtvrtinu zemí v rámci EU s nejnižším podílem osob v produktivním věku pracujících na zkrácený úvazek,“ dodal ekonom.

Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce
Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ).
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.
Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.