Tempo růstu globální ekonomiky zůstane letos i příští rok na loňských 3,7 procenta. Ve svém pravidelném podzimním výhledu World Economic Outlook to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Odhad je vyšší než růst z let 2012 až 2016, ve srovnání s jarní prognózou z dubna však fond výhled na letošní i příští rok snížil o 0,2 procentního bodu.

Optimističtější dubnový výhled MMF vycházel z toho, že dynamika globálního růstu byla všeobecná a rozsáhlá. Vývoj od té doby však ukázal, že čísla byla zřejmě příliš optimistická a že růst bude spíše stabilní, upozornil dnes měnový fond. V současnosti mnoho ekonomik již dosáhlo, anebo je blízko plné zaměstnanosti, zatímco dřívější obavy z poklesu spotřebitelských cen se vytratily. Navzdory horšímu výhledu však politici mají stále vynikající příležitost k zavedení reforem na podporu růstu, dodal fond.

Hrozeb je více, mohou se kumlovat

MMF upozornil i na hrozby dalšího vývoje. Růst se nyní zdá méně vyrovnaný, než ekonomové původně předpokládali. Objevila se určitá rizika, se kterými se v dubnové zprávě nepočítalo, a vzrostla pravděpodobnost dalších negativních šoků ohrožujících růst. V některých důležitých ekonomikách pak růst podporuje politika, která se v dlouhodobém výhledu zdá být neudržitelná.

Ve srovnání s jarním výhledem nyní fond očekává, že růst v rozvinutých zemích bude letos a příští rok o 0,1 procentního bodu nižší. U rozvíjejících a rozvojových zemí je snížení výhledu výraznější: na letošní rok o 0,2 procentního bodu, na rok příští o 0,4 procentního bodu.

V některých rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách je také patrné, že pomalé zvyšování úroků v USA, doplněné obchodní nejistotou a v některých zemích také dalšími charakteristickými faktory, brání přílivu kapitálu. V jeho důsledku rovněž oslabily měny, klesly akciové trhy a projevuje se tlak na úrokové sazby.

Tento vývoj sice neznamená všeobecný odliv investorů z rozvíjejících se trhů, ani by se tyto problémy nutně neměly přesunout do zemí se silnějšími základy, nicméně to zvyšuje náchylnost k velkým globálním šokům. Jakýkoli prudký zvrat v rozvojových zemích by mohl představovat významnou hrozbu pro rozvinuté ekonomiky, protože rozvíjející se a rozvojové ekonomiky představují podle tržních směnných kurzů zhruba 40 procent světového HDP.

Dopady americké obchodní politiky

Další rizika zpomalení ekonomického růstu, která se nyní zdají být pro nejbližší budoucnost význačnější, jsou spojená s dalším narušením obchodní politiky. Na schválení čeká nová dohoda o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou, zatímco EU a Británie jednají o obchodních podmínkách brexitu. Velkou hrozbou jsou americká cla na čínské zboží a hrozba cel na auta a automobilové součástky.