„Je to problém, který kolem nás vidíme každý den. Volně pohozené PET láhve a plechovky v lese, v potocích, parcích, po městech a obcích,“ řekl Právu Vojtěch Vosecký z Institutu cirkulární ekonomiky.

Lidé podle něj vytřídí zhruba každou sedmou z deseti PET láhví.

Kdy jste naposledy viděli jen tak někde pohozenou zálohovanou láhev od piva?Vojtěch Vosecký, Institut cirkulární ekonomiky

„Zbytek končí v lepším případě na skládce, ve spalovně odpadů anebo volně pohozen v přírodě. Při dotřídění pak probíhají další ztráty a ve výsledku se do recyklace odešle zhruba jen 56 procent PET láhví,“ dodal.

Podle Voseckého by napomohlo zálohování láhví. V Německu se za každou PET láhev při nákupu platí záloha 0,25 eura (necelých sedm korun).

„I proto tam dosahují nejlepších výsledků, co se týče vracení PET láhví, loni to bylo 98 procent. Z tohoto hlediska je to nejvýkonnější systém záloh v EU,“ upozorňuje.

Češi se podle něj za 20 let naučili odpady třídit, ale má to své limity. „Vždycky se najde někdo, kdo třídit nechce a nebude. Ale řekněte, kdy jste naposledy viděli jen tak někde pohozenou zálohovanou láhev od piva? V Česku se díky zálohám na pivo podaří vysbírat kolem 93 procent všech láhví uvedených na trh,“ doplnil Vosecký.

Příklad Německa je prý sporný

Ministerstvo životního prostředí, které ještě počátkem roku považovalo zavedení zálohového systému na PET láhve za spíše nesystémový prvek, nyní svůj postoj už tak jednoznačně neformuluje. „Ministerstvo čeká na výsledky chystané analýzy Institutu cirkulární ekonomiky, ta by dle našich informací měla být k dispozici nejdříve na konci listopadu,“ řekla Právu Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení.

Úřad se podle jejích slov na základě očekávané analýzy zamyslí i nad možným zálohováním plechovek.

Pospíšilová nicméně poznamenala, že případ Německa je jediným v Evropě, kdy se zálohování PET láhví zavedlo již v době existence systému kontejnerového sběru odpadů z obalů. Motivem k jeho zavedení v Německu byla podle ní snaha o zvýšení prodeje nápojů v opakovaně použitelných obalech, což se paradoxně nepodařilo.

„Za 15 let fungování tohoto systému mají Němci návratnost jednocestných PET láhví vyšší než 90 procent, což je určitě dobrý výsledek. K tomu je však třeba doplnit, že se jedná pouze o PET láhve. Naopak třídění, a tedy i recyklace všech odpadních plastů měla v Německu spíše sestupnou tendenci,“ upozornila Pospíšilová.

Může to být podle ní i důsledkem toho, že ne všude funguje v Německu systém třídění odpadů prostřednictvím barevných kontejnerů umístěných v dosahu domácností, jak jej známe u nás. „Právě komfort třídění ‚na dosah ruky‘ je podstatný pro úspěšnost systému sběru odpadů v ČR a z toho důvodu jsme na prvním místě v třídění plastových obalů v rámci EU,“ poznamenala dále.

Neprodělali by

Podle Voseckého často zaznívá argument, že obchody budou muset investovat do automatů, zaměstnanců i prostor, ale už se zapomíná, že část těch investic již proběhla kvůli zálohovaným láhvím od piva.

„V poslední řadě jsou hlavně ze začátku výrazným příjmem pro supermarkety ty PET láhve nebo plechovky, které se prodají i s cenou navýšenou o zálohu, ale nikdo už je do obchodu nevrátí. V tom případě záloha zůstává obchodníkům jako výdělek,“ podotkl.

Velké řetězce se ale do zálohování zatím nehrnou. „To téma je velmi diskutované. Záleží ale především na dodavatelích nápojů,“ řekla mluvčí Kauflandu v ČR Renata Maierl. Dodavatelé, které Právo oslovilo, se k tématu nevyjádřili.