Nominální meziroční nárůst průměrné mzdy činí 8,6 procenta. Nicméně reálně, při započtení inflace, se zvýšila jen o 6,2 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí po očištění od sezónních vlivů dvě procenta.

Průměrné mzdy podle kraje
KrajMzdaMeziroční přírůstek
Praha39 688
+2 555
Středočeský 33 873
+3 278
Jihočeský 28 570
+2 245
Jihomoravský30 470
+2 423
Karlovarský27 741
+2 126
Královéhradecký29 985
+2 772
Liberecký29 711
+2 489
Moravskoslezský28 585
+2 115
Olomoucký28 418
+2 342
Pardubický28 373
+2 163
Plzeňský30 542
+2 094
Středočeský33 873
+3 278
Ústecký29 255
+2 415
Vysočina29 274
+2 418
Zlínský28 172
+2 290
Zdroj: ČSÚ

Za celé první pololetí činila průměrná hrubá měsíční mzda 31 062 korun, meziročně o 2450 korun více.

Lidem s nižšími příjmy rostou mzdy rychleji

„Samozřejmě i nadále platí, že průměrná mzda je pro přibližně dvě třetiny zaměstnanců virtuální hodnotou, kterou na svých výplatních páskách neuvidí. Proto asi větší pozornost zaslouží i mediánová mzda, která tentokrát rostla výrazně rychleji,” připomněl analytik ČSOB Petr Dufek. „Neznamená to nic jiného, než že lidem s nejnižšími příjmy rostou mzdy rychleji. Přesto rozdíl mezi průměrem a mediánem dosahuje 4,6 tisíce korun,” dodal.

„Z podstatné části je svižný mzdový růst, který jsme pozorovali i ve druhém čtvrtletí, odrazem dobré kondice tuzemské ekonomiky a související velice napjaté situace na trhu práce,” uvedl ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Podle něj je míra nezaměstnanosti tak nízko, že Česku ve světě z objektivně srovnatelných zemí může konkurovat jen Japonsko. „Z jisté části je však mzdový růst dán také již mnohem méně zdravými tendencemi, kterými jsou zejména překotný platový nárůst ve veřejné sféře a skokové navyšování minimální mzdy,” dodal Kovanda.