Hlavní obsah

Češi jsou rekordmani ve spotřebě polystyrénu

Právo, Jakub Svoboda

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Česko má největší spotřebu pěnového polystyrénu (EPS) na počet obyvatel v celé Evropě. Ročně se ho u nás spotřebuje kolem 60 tisíc tun. Tedy asi šestkrát víc než před dvaceti lety, sdělil Právu předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene.

Foto: Profimedia.cz

Používání polystyrénu roste, přibývá také objem polystyrénového odpadu

Článek

Loni spotřeba polystyrénu v ČR meziročně vzrostla o 3,8 procenta na 60 100 tun.

„Je za tím především sílící snaha o snížení energetické náročnosti domů. Zejména těch starších, kde zateplení hraje bezesporu hlavní roli,“ vysvětlil Zemene. Podle statistik je v Česku zatepleno už 47 procent domů a bytů.

S tím, jak využití polystyrénu roste, roste i objem polystyrénového odpadu. Jeho recyklace ale stejně jako v případě ostatních plastů není povinná.

Povinnost recyklace má být jen na obaly

Evropská komise chce v Unii snížit používání plastů, které zatěžují přírodu. Letos oznámila, že do roku 2030 budou muset být všechny plastové obaly uvedené na trh EU opětovně používány nebo recyklovány nákladově efektivním způsobem.

„Tato tzv. plastová strategie 2030 se týká obalů, tedy ne stavebního polystyrénu. Pokud půjde o obal z polystyrénu, pak pro něj bude cíl 2030 platit,“ sdělila Právu Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Připomněla, že evropská strategie pro plasty však zatím není přijatá a do evropské legislativy bude teprve navržena.

Polystyrén se v Česku třídí několikerým způsobem podle druhu odpadu (obalový, stavební) a podle původce odpadu (občan, firmy apod.). V případě polystyrénových obalů, které jsou součástí komunálního odpadu, mají povinnost zajistit separovaný sběr s dalšími plasty obce.

Menší kusy polystyrénu, například z krabice z e-shopu, je možné odložit do žlutých kontejnerů na odpad určených pro plasty, odkud jsou později v k tomu určených provozech ručně dotříděny. Větší kusy lze odevzdat ve sběrných dvorech (recyklačních dvorech).

Životnost je kolem 50 let

Životnost pěnového polystyrénu ve stavebnictví je podle Zemeneho kolem 50 let. Jeho recyklaci dnes podle něj komplikuje řada faktorů.

„Jedním z hlavních problémů je velmi nízký poplatek za skládkování v ČR, což nemotivuje k recyklaci. Na skládkách tak končí okolo 54 procent celkového objemu odpadního polystyrénu, zatímco pouze 27 procent z něj se recykluje. Celý proces komplikuje také drahá doprava polystyrénu. Ten je totiž z 98 procent tvořen vzduchem a vozit vzduch je nákladné,“ vypočítal hlavní problémy Zemene.

Neznečistěný pěnový polystyrén lze přitom opět použít při výrobě nových obalů či izolací. „Ani znečištěný odpad nezůstává bez využití. Vyrábí se z něj lehčený beton, izolační omítky, zásypy a využívá se i při výrobě pálených cihel. Tímto způsobem je možné roztřídit a zpracovat většinu odpadního polystyrénu,“ upozornil Zemene.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám