Se zásobami jídla a vody nebo peněžní hotovostí většina domácností vydrží v lepším případě pár dnů. „Doma nemám nic, jídlo či nákup si nechám, když něco potřebuji, donést zásilkovou službou,“ řekl Právu osmadvacetiletý IT technik Martin. „Všechno platím kartou, v peněžence mám leckdy jenom pár korun,“ dodal.

Odborníci přitom doporučují, že nejnutnější zásoby potravin, ale i peněz by měly vystačit aspoň na měsíc. Většina lidí však takové zásoby doma nemá. Ještě hůře jsme na tom s náhradními zdroji osvětlení, topení nebo s léky.

„Kvůli nestabilitě energetických systémů může nečekaná událost přijít kdykoliv. Každý člověk by měl mít zásobu jídla, vody, léků či hotovosti až na měsíc,“ uvedl nedávno zvláštní velvyslanec ČR pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.

Dlouhé období klidu vedlo k tomu, že u lidí zanikla spousta reflexů, které generace před námi měly zcela samozřejmězvláštní velvyslanec ČR pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška

Z psychologického hlediska se jedná o takové události, které přesahují běžnou zkušenost, jsou náhlé, nepředvídatelné a neovladatelné. „Lidé vědí, že se takové události či neštěstí dějí, ale nepředpokládají, že by mělo něco mimořádného potkat právě je,“ říká psycholožka Radana Štěpánková.

Doby našich babiček, které výpadky elektřiny nemohly nikoho zaskočit, protože doma měly zásobu svíček či petrolejku, v kuchyni kamna a na dvoře studnu s pumpou, jsou už dávno minulostí. Dnešní přetechnizovaný svět se bez elektřiny prostě neobejde. „Dlouhé období klidu vedlo k tomu, že u lidí zanikla spousta reflexů, které generace před námi měly zcela samozřejmě,“ uvedl Bartuška.

Úroveň přípravy obyvatel na krizové stavy a mimořádné události ze strany státu je tristní a nekoncepčníposlankyně za ODS a předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová

Lidé se podle něj dnes moc spoléhají na stát, ale přitom by měli být sami schopni se o sebe v krizových situacích postarat sami. Problém je i v mnoha bytech či domech i s náhradním topením. Pokud by vypadla centrální dodávka tepla, ve většině bytů kamna nejsou. Řada domů, zejména panelových, pak nemá ani komín.

Přírodní katastrofy či průmyslové havárie, které ohrožují život, zdraví a majetek nebo životní prostředí, řeší integrovaný záchranný systém (IZS) a vyhlašuje se při nich krizový stav.

Probíhají pravidelná cvičení integrovaných složek záchranného systému, obce vydávají na internetu doporučené seznamy toho, co by měl občan mít připraveno. Příručku s návodem pro školáky, jak se chovat při mimořádných událostech, vydalo i generální ředitelství Hasičského záchranného sboru. Tematika ochrany osob za mimořádných událostí byla začleněna do učebních osnov základních a středních škol. Rozsah výuky je šest hodin ročně na každém stupni.

Jak se připravit na krizové situace

Přesto řada expertů upozorňuje na skutečnost, že lidé málo vědí o tom, co vše je může potkat a jak být připraven.

„Úroveň přípravy obyvatel na krizové stavy a mimořádné události ze strany státu je tristní a nekoncepční. Ne že by se jednotlivé složky IZS nesnažily, ale lepší výsledky v oblasti informovanosti a přípravy dětí, mládeže a celkově obyvatelstva mají nestátní sportovní sdružení a svazy. Na státní úrovni v současné době neexistuje jednotný, přehledný a funkční přístup a v nejvyšších patrech převládá resortismus,“ tvrdí poslankyně za ODS a předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová.

„Nejsem zastánkyní vzniku zcela nového předmětu na školách, ale měla by se najít cesta, jak současný stav zlepšit,“ řekla Právu poslankyně.

V minulosti opakovaně navrhovala, aby například vznikl výukový projekt o ochraně obyvatelstva, který by byl zařazen do rámcového vzdělávacího programu. Ponechával by možnost systematické práce s dětmi i sdružením a svazům se zaměřením na sportovně technické a branné disciplíny.