Vedle růstu produkce motorových vozidel meziročně o 11,4 procenta byla silnější také výroba kovodělných výrobků a elektrických zařízení. Slabší byla naopak výroba elektřiny a plynu či gumových a plastových výrobků.

Letošní duben měl ovšem ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o dva pracovní dny více.

„Průmyslová produkce byla v dubnu ovlivněna zejména vyšším počtem pracovních dní. Pokud od tohoto vlivu abstrahujeme, pak v meziročním srovnání mírně klesla. Stejný výsledek byl zaznamenán, i pokud srovnáváme dva sousední měsíce. Tento stav byl ovlivněn zejména odstávkami významných výrobních zařízení, a to v rafinérském zpracování ropy a v energetice,“ řekl Jan Ernest z ČSÚ.

Průmyslová výroba předtím v březnu po desetiměsíčním růstu meziročně klesla podle revidovaných dat o 1,5 procenta. Podepsal se na tom zejména pokles výroby aut, ale také plastů.

Průmysl může oslabit počínající obchodní válka

Podle ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy se ukazuje, že tuzemský průmysl po jízdě na plné obrátky a na hraně kapacit začíná pomalu zadrhávat. Negativně by jej mohla zasáhnout počínající obchodní válka mezi USA a EU.

„Situace v tuzemském průmyslu poměrně věrně kopíruje vývoj průmyslových podmínek v Německu, kde se optimismus ohledně budoucí průmyslové produkce aktuálně propadl nejníže od října 2015. Lze předpokládat, že vlivem započatých tarifních opatření USA namířených proti dovozu oceli a hliníku z Evropské unie se sentiment v německém průmyslu v červnu dále zhorší. To pochopitelně negativně poznamená také podmínky a vlastní úroveň produkce v průmyslu tuzemském,” dodal ekonom.