Článek
„Nízká nezaměstnanost proměnila trh práce. Lidé si méně váží svého zaměstnání a jsou připraveni k migraci za vyšší mzdou. Ve firmách vznikají paradoxní situace, kdy v některých případech nově přijímaní zaměstnanci mají vyšší mzdy než stávající pracovníci,“ upozornil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Tuzemská ekonomika tak nemůže naplno využít svůj potenciál, a dosahuje tak nižšího tempa ekonomického růstu. Nedostatek pracovní síly je hlavní limitou českého hospodářství. Nově vznikající firmy podle ekonoma nejsou schopny získávat zaměstnance, aniž by výrazným způsobem přeplatily konkurenci.
„Dnes by měl Eurostat vydat aktuální data o měsíčních mírách nezaměstnanosti za všechny členské státy, ovšem za věkovou skupinu 15–74 let. Tato míra pro Českou republiku činila v dubnu 2,2 procenta. Podle všeho bude znovu nejnižší v celé EU28,“ uvedl Dalibor Holý z ČSÚ.
Podle dat Úřadu práce ČR, který používá jinou metodiku, nezaměstnanost v Česku klesla v dubnu na 3,2 procenta z březnových 3,5 procenta. Hospodářská komora ve své analýze uvedla, že firmám chybí dokonce 300 tisíc lidí. [celá zpráva]
Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
---|
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť nevěří, že by se jim to mohlo podařit. |
Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |
Čísla statistiků jsou rozdílná oproti údajům úřadů práce. Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. |