Hlavní obsah

Poukázky pro chudé: poslanci chtějí změnu

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Úřady práce musí podle novely zákona o hmotné nouzi od loňského prosince vyplácet část příspěvku na živobytí formou poukázek na odběr zboží. Výplaty části sociální dávky v poukázkách se ale nelíbí občanským aktivistům, části příjemců sociálních dávek, některým starostům či některým poslancům. Považují to za diskriminační opatření a za něco, co zhoršuje situaci chudých lidí.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

Výplata části příspěvku na živobytí se týká každého, kdo pobírá příspěvek déle než šest měsíců. Formou poukázek na odběr zboží musí být vypláceno nejméně 35 a nejvíce 65 procent dávky. Jak velkou část dostane příjemce dávek v penězích a poukázkách, záleží na zvážení pracovníků úřadu práce podle individuální situace a možnosti efektivního využití poukázek v místě bydliště.

Nejvíce příjemců dávky se rekrutuje z dlouhodobě nezaměstnaných (78 procent) a průměrná výše dávek na živobytí se pohybuje kolem čtyř tisíc korun. V roce 2016 bylo touto formou vyplaceno přes šest miliard korun.

Bída se zvětšuje, tvrdí kritici

Kritici poukazují zejména na to, že poskytnutí poukázek má na chudé a lidi v nouzi spíše negativní vliv. Argumentují, že poukázky berou dražší obchody, takže příjemce nemůže vyhledávat prodejny s nižšími cenami, a obchody přijímají jen omezené množství poukázek, takže není možné udělat větší nákup. Údajně některé zboží není možné za poukázky koupit vůbec.

Podle občanských aktivistů jsou tak příjemci příspěvku na živobytí nuceni poukázky prodávat pod cenou spekulantům, aby si mohli nakoupit podle svých potřeb. Kritici poukazují i na to, že poukázky jsou podle jejich názoru vydávány ve vyšších hodnotách, takže není možné za ně nakoupit drobnosti.

Novela zákona posilující podíl poukázek měla za cíl omezit jejich zneužívání, nákupy jiného než potřebného zboží, motivovat k aktivnímu hledání zaměstnání

Podle občanských aktivistů se příjemci poukázek při placení cítí být diskriminováni a ponižováni, protože se na ně pohlíží jako na sociální případy. Starostové obcí, ve kterých žijí příjemci dávky, zase kritizují, že musí dojíždět do obchodů, kde mohou poukázky vyměnit za zboží. Jízdenky podle nich představují pro příjemce dávek zbytečný výdaj navíc.

S poukázkami na odběr zboží mají problém i lidé se sníženou možností pohybu, upozorňují starostové.

Prodejen je dostatek

Novela zákona posilující podíl poukázek měla za cíl omezit jejich zneužívání, nákupy jiného než potřebného zboží, motivovat k aktivnímu hledání zaměstnání. Forma poukázek není českou specialitou, ale efektivně je využívají v řadě evropských zemí, v USA či Izraeli. Ve všech zemích je cíl stejný – zajistit účelový vázaný platební prostředek pro zajištění základních životních potřeb a životní úrovně a současně zabránit zneužívání pomoci státu, zabránit, aby dávky končily v hracích automatech či v alkoholu. Hospodaření s poukázkami přispívá i k větší finanční zodpovědnosti.

Zastánci výplaty části sociální dávky ve formě poukázek především odmítají, že poukázky přijímají v dražších obchodech. Poukázky jsou totiž bez problémů přijímány v řetězcích Tesco, Albert, Penny market, COOP, Jednota, drogerie Teta a dalších obchodech, konkrétně v 16 tisících prodejních místech po celé České republice. Dají se za ně nakoupit potraviny (vyjma alkoholu), drogistické zboží, čisticí prostředky, ale i oblečení včetně džínsů, boty, dudlíky, pleny, školní pomůcky pro děti. Poukázkami lze platit i v lékárnách.

Zastánci poukazují i na to, že poukázky jsou vydávány v dostatečně široké paletě hodnot od 20 do 100 Kč, a odmítají i zbylou kritiku.

Poslanci chtějí změnu

Ve Sněmovně nyní leží návrh některých poslanců, mezi které například patří Patrik Nacher, Jana Pastuchová či Radka Maxová (všichni ANO). Argumentují, že novela z loňského roku skutečně dopadla na některé zranitelné skupiny příjemců příspěvku na živobytí (např. klienty sociálních služeb nebo osoby hospitalizované ve zdravotnickém zařízení) a že přinesla praktické problémy.

Ty se týkají hlavně osob využívajících zdravotnické nebo sociální služby, kdy tyto osoby mají problém uhradit stravu a základní potřeby v těchto zařízeních, protože mají část dávky právě ve formě poukázek, které v některých zařízeních nelze použít. V těchto zařízeních je umístěno zhruba 4 až 5 procent z celkového počtu příjemců dávky.

Podle jejich návrhu by tak novela zůstala v platnosti, ale neuplatňovala by se v případech, kdy příjemci dávek jsou v azylových zařízeních či hospitalizovaní, nebo pokud je výše příspěvku menší než 500 korun.

Sněmovna v pátek v prvním čtení podpořila návrh zákon o poukázkách místo dávek zmírnit. Do prvního čtení šly dva poslanecké návrhy, přičemž na jednom se podílelo i ministerstvo práce. MPSV navrhlo, aby například lidé v azylových domech nebo dlouhodobě hospitalizovaní v nemocnicích, pro které jsou poukázky komplikací, dostávali dávky v penězích. [celá zpráva]

Reklama

Výběr článků

Načítám