„Reálný potenciál růstu hrubého domácího produktu, který by zabránil přehřívání české ekonomiky, je kolem tří procent. V loňském posledním čtvrtletí však HDP stoupl o 5,2 procenta. Vzhledem k tomu, že máme co dohánět vyspělé západní státy, bychom si zasloužili čtyřprocentní růst, ale ne vyšší,“ tvrdí Rusnok.

Plýtvá se vodou i teplem. Větší úspornost by tedy posílila i českou ekonomiku.Ivan Pilný

Nejviditelnější bariérou české ekonomiky je podle guvernéra ČNB strukturální nesoulad nabídky a poptávky po pracovní síle, aby podniky mohly přijímat nové zakázky, které teď kvůli nedostatku zaměstnanců nemohou realizovat. Obecně je proto třeba zlepšit kvalitu hospodářské politiky.

Jak v té souvislosti připomněl bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO), Česko je příliš závislé na Německu a dalších státech EU. Přitom i tam se ekonomiky začínají přehřívat. Přesto bezprostředně nehrozí taková hospodářská krize, k jaké ve světě došlo v roce 2008.

Z dlouhodobějšího hlediska je ovšem znepokojivé, že se postupně vyčerpávají zdroje. „Plýtvá se vodou i teplem. Větší úspornost by tedy posílila i českou ekonomiku. Je nejvyšší čas, abychom s tím něco začali dělat,“ zdůraznil Pilný.

Zpomalit by měl také růst mezd

Diskutující se shodli, že zpomalit by v ČR měl i růst mezd. Jestliže tedy v příštím roce HDP poroste o tři až čtyři procenta, stejně by měly stoupnout i mzdy, aby na to ekonomika nedoplatila.

Podle ekonomů by se rovněž nemělo podléhat tlaku odborů na enormní růst minimální mzdy. Českomoravská konfederace odborových svazů totiž pro příští rok požaduje od příštího roku navýšení minimální mzdy o 1500 na 13 700 korun.
„Místo hrátek s minimální mzdou by odborům spíše mělo jít o udržitelnost práce. A také, aby zaměstnavatelé více lidem přispívali na důchody,“ prohlásil Pilný.

Guvernér ČNB se vyjádřil i k dalšímu možnému zvyšování úrokových sazeb. „Budeme všechny věci znovu vyhodnocovat. Samozřejmě, pokud by tady byla nějaká dramatičtější potřeba, tak to uděláme. Když se ale budou věci vyvíjet podle naší prognózy, tak s tím počítáme až spíše ve druhém pololetí, možná až ke konci roku,“ informoval Rusnok.