Článek
K dosažení průměrného HDP na hlavu osmadvaceti států EU chybí Česku zhruba deset procentních bodů, na o něco výkonnější země platící eurem ztrácí ještě o pět bodů více, je tedy na 85 procentech průměru.
„Již na počátku 20. let tohoto století by se ČR mohla stát zemí, jejíž hrubý domácí produkt přepočtený na jednoho obyvatele bude nad průměrem Evropské unie. Definitivně se tak v hospodářské oblasti vyrovnáme s odkazem centrálního plánování, který zbrzdil vývoj naší ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Podle poslední zprávy Eurostatu rostl v uplynulém roce hrubý domácí produkt eurozóny o 2,3 procenta a celé evropské unie o 2,4 procenta. Země platící eurem i ostatní země Evropské unie tak v průměru rostly podstatně pomaleji než Česká republika, která v roce 2017 rostla tempem 4,5 procenta.
EU se sice ze stagnace dostala k růstu, stále se ale potýká s velkými rozdíly mezi severním a jižním křídlem. Země eurozóny jako Řecko, Itálie a Španělsko se potýkají s vysokým zadlužením, přesto země platící eurem loni rostly nejrychleji za posledních deset let.
Vývoj poměru HDP ČR vůči průměru eurozóny
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek je ale k rychlosti dohánění průměru EU výrazně skeptičtější. Udržet tempo růstu o dva body vyšší i další roky považuje za nereálné.
„Výpočetně je snadné ukázat, že pokud se potvrdí výhledy na Česko a Evropu pro roky 2018-2019 a pokud v každém následujícím roce poroste český HDP na hlavu o jeden procentní bod rychleji než bloky, s nimiž se srovnáváme, doženeme průměr EU v roce 2029 a průměr dnešní eurozóny v roce 2036,” řekl Novinkám. To je stále optimistická varianta.
Eurozóna doplácí na státy jako je Řecko, které v roce 2006 bylo na 96 procent průměru EU, ale v roce 2016 bylo už jen na 68 procentech
„Země, jejíž HDP na hlavu překročí 80 procent průměru celku, se dostává z hlediska dalšího dohánění do obtížnější pozice. Historicky se podařilo jediné zemi EU přehoupnout se z podprůměrné do nadprůměrné úrovně. Tou zemí je Irsko s velmi specifickou ekonomikou. Osobně jsem spíš skeptický k tomu, že by se něco podobného přihodilo Česku s jeho ekonomicky krátkozrakou a nekoncepční politikou,” tvrdí kriticky Sobíšek.
Podle ekonoma ING Jakuba Seidlera se nyní nejčastěji hovoří o konvergenci, tedy přibližování ekonomik Česka a eurozóny o 1,5 procenta ročně. „Pak by dohánění trvalo lehce přes 10 let,” řekl Novinkám.
„Některé země evropské osmadvacítky budou také jako my konvergovat - pobaltské země, země střední Evropy - takže proto není úplně dobré to porovnávat s EU28, ale spíše přímo tou eurozónou, tedy západními zeměmi, které chceme dohánět,“ dodal Seidler.
Řecko a Itálie ztrácejí
Křeček upozornil, že podle dat z posledních let se ekonomická situace eurozóny vůči Evropské unii jako celku vyrovnává. Zatímco v roce 2005 měla eurozóna 110 procent průměru EU, v roce 2016 to bylo již jen 106 procent. Tato situace je způsobena tím, že hospodářství zemí mimo eurozónu v průměru rostou rychleji než v zemích eurozóny.
„Eurozóna totiž doplácí na státy jako je Řecko, které v roce 2006 bylo na 96 procent průměru EU, ale v roce 2016 bylo už jen na 68 procentech. Podobné je to i se Španělskem a Itálii, které bývaly nad průměrem Evropské unie, ale již jsou pod ním,” popsal ekonom.
