Nové projekty na těžbu lithia v Chile, která je největším světovým producentem, by mohly zvýšit v dalších letech nabídku na trhu o stovky tisíc tun ročně, napsal s odkazem na analýzu Morgan Stanley deník Financial Times.

„Očekáváme, že růst nabídky bude výrazně rychlejší než růst poptávky,“ uvedla banka. Ceny lithia se za poslední dva roky více než zdvojnásobily právě v souvislosti s rostoucí poptávkou po bateriích pro elektromobily. Například automobil Tesla Model S potřebuje na výrobu baterie více lithia než 10 tisíc chytrých telefonů, píše deník.

Letošní rok se ale deficit lithia na trhu podaří pokrýt a od roku 2019 jej má být „výrazný přebytek“. Pokud by se měl trend obrátit a ceny lithia znovu růst, musela by auta na baterie do roku 2025 tvořit 31 procent světových prodejů ze současných sotva dvou procent, stojí v analýze.

Sporné memorandum

Pokud by se tyto odhady potvrdily, znamenalo by to špatnou zprávu pro Česko, kde se v okolí Cínovce pod Krušnými horami podle odhadů nachází jedno z největších ložisek lithia v Evropě.

Těžit se zde chystá společnost Geomet vlastněná australskou EMH. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) loni s firmou podepsal memorandum o porozumění. V něm se mimo jiné uvádí, že lithium by se mělo zpracovávat v Česku. Současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) memorandum už před podzimními volbami kritizoval jako velmi nevýhodné, konkrétně použil termín „krádež za bílého dne“. Podle něj by lithium mohla těžit státní firma Diamo. Někteří političtí analytici po volbách mezi důvody špatného výsledku ČSSD zmiňovali i téma lithia.

Těžit se chystají i Němci

Určité zmatky ve věci způsobil v lednu ministr průmyslu Tomáš Hüner (za ANO), když s EMH podepsal blíže neupřesněný dodatek k memorandu. Babiš jej za to kritizoval, podle něj měl na vládu přinést analýzu, že je memorandum neplatné. Důvodem neplatnosti memoranda je podle Babiše fakt, že se odvolává na ochranu investic mezi Austrálií a Českou republikou, ale EMH „sedí někde na Britských Panenských ostrovech“.

Ať už by lithium v Česku těžil kdokoli, stát by získal poplatky a případně i daně ze zisku z výroby baterií. Příliš váhat s těžbou se nemusí vyplatit i proto, že se těžit chystají i firmy na německé straně Krušných hor. Pokud budou rychlejší a dostanou surovinu na trh, srazí to ceny.

Nejdále je s povolením k těžbě lithia v Česku společnost Cínovecká deponie, kterou vlastní skupina RSJ miliardáře Karla Janečka. Ta má ale povolení k těžbě jen na menším území v tzv. odkalištích, což jsou povrchové zbytky po dřívější těžbě cínu a wolframu.