EK chce nově u většiny položek nechat rozhodnutí na jednotlivých státech, konkrétně dát jim možnost více různých sazeb pro různé kategorie zboží a služeb. Některé zboží by tak mohlo nově spadat do nižší DPH.

Současně EK navrhuje seznam výrobků a služeb, které by v nižší sazbě daně být nemohly. Jde například o paliva, elektroniku, alkohol či tabák, tedy o zboží, které se v ČR už nyní zdaňuje základní 21procentní sazbou DPH.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) návrh Komise vítá a již minulý týden prohlásila, že zejména u plen, které nyní spadají do základní sazby DPH, by se snížení daně pravděpodobně nebránila.

Ministryně financí Alena Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová

FOTO: Petr Horník, Právo

V úterý po jednání evropských ministrů financí v Bruselu, které pro ni bylo premiérou, ovšem uvedla, že konkrétní výrobky, u kterých by DPH mohla být snížena, zatím uvádět nechce. „Musíme si uvědomit, že jsme teprve na začátku dlouhé cesty,“ zdůraznila Schillerová.

Na návrhu Komise oceňuje, že kromě větší flexibility při určování sazeb DPH pro konkrétní typy zboží a služeb by také odstranil nesrovnalosti mezi státy, které si dosud mohly před vstupem do EU vyjednávat nejrůznější výjimky.

Dojde také na točené pivo?

To, aby země EU měly více možností, které položky zařazovat do snížené sazby, navrhla už před dvěma lety Velká Británie. Snížení zdanění plen opakovaně chtěla prosadit bývalá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), evropská legislativa jí to však neumožnila. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) pak ještě ve funkci ministra financí navrhoval v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb (EET) přeřadit točené pivo a nealkoholické nápoje jako restaurační službu z 15procentní do desetiprocentní sazby.

ČSSD také v minulé vládě navrhovala do nejnižší sazby přeřadit základní potraviny. Koalice sociálních demokratů, ANO a lidovců se ovšem na těchto změnách nakonec nedohodla.

V Unii dosud pro DPH platí pravidla přijatá jako dočasná už v roce 1993. Zemím dovolují využívat dvě snížené sazby daně ve výši nejméně pět procent, a to pouze na několik přesně určených odvětví a produktů.

Tento seznam má být nyní zrušen a naopak nahrazen soupisem zboží a služeb, které musejí zůstat v sazbě základní.

Může být i nula

U všeho ostatního si státy budou moci samy určit, do jaké sazby chtějí zboží či službu zařadit. Kromě dvou snížených sazeb v rozmezí pět až 15 procent má existovat i sazba supersnížená do pěti procent či přímo nulová. Vyvážený průměr sazeb ovšem bude muset podle návrhu Komise činit alespoň 12 procent.

„Vítáme vyšší míru autonomie při rozhodování o výši sazeb, avšak jejich využití u konkrétních plnění musíme analyzovat,“ sdělilo včera Právu k návrhu ministerstvo financí. Jak dále upozornilo, změny by měly vstoupit v platnost až se zavedením tzv. konečného systému DPH. „Změnu v této oblasti lze očekávat v horizontu dvou a více let,“ dodaly finance.