Mezinárodní věřitelé před výplatou peněz žádali, aby Řecko přijalo 110 konkrétních opatření. Odsouhlaseno v Aténách už bylo 95 z nich, balík opatření nejrůznějšího druhu schválil tamní parlament před týdnem. Jak v pondělí novinářům řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici, dál existují určité „kvalitativní podmínky”, například trvající potřeba lepšího výběru daní.

V nynější čtvrté tranši, jejíž vyplacení tak bude záviset na dokončení třetí prověrky reformního úsilí Řecka, by měl tento jihoevropský stát získat celkem 6,7 miliardy eur (přes 170 miliard Kč). S druhou splátkou se – opět po kontrolách ze strany věřitelů – počítá na jaře.

Normální země platící eurem

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou uniiMezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Třetí záchranný soubor v objemu 86 miliard eur (téměř 2,2 biliónu Kč) má vypršet letos v srpnu. Po tomto datu by si Řecko mělo začít opět půjčovat samo na finančních trzích.

„Letošní rok, 2018, bude rokem, kdy se Řecko finančně dostane z období finanční pomoci, která pro lidi v zemi znamenala těžké časy, ale která vedla i k nevídané míře strukturálních reforem,” upozornil Moscovici. Roky reformního úsilí podle něj umožní, aby se Řecko stalo normální zemí platící eurem.

Euroskupina v pondělí potvrdila začátek technických prací nad opatřeními, která by mohla v budoucnu přispět k úpravám dluhové zátěže Řecka. Pracovat na nich má pracovní skupina pro euro už pod novým šéfem. Thomase Wiesera, který ji vedl od roku 2012, dnešním rozhodnutím euroskupiny nahradil Nizozemec Hans Vijlbrief.