Schillerová v České televizi uvedla, že v novém zákoně o dani z příjmu by chtěla zásadně omezit všechny výjimky z placení daní. Tedy znovu otevřít i otázku stravenek a dalších benefitů.

Podle mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jany Kašparové se tímto tématem bude zabývat odborná komise, kde jsou zastoupeny i odbory, které patří k zastáncům benefitů.

Obliba roste

Stravenky se předmětem kritiky stávají vždy, když ministr financí slíbí nezvyšovat daně, ale současně potřebuje zaplnit státní kasu, shodují se ekonomičtí analytici. „Snahu o zásah do zaměstnaneckých benefitů či o jejich omezení vnímám jako nesystémový krok, který by nás oddělil od většiny vyspělých států západní Evropy, kde má na trhu práce tento systém své místo,“ sdělil Právu Martin Stanický, výkonný ředitel společnosti Benefity.

Stravenky jsou v současné době nejoblíbenější zaměstnanecký benefit. Využívá jich přes 1,3 miliónu zaměstnanců, u více než 60 tisíc zaměstnavatelů. Stravenky nejsou nějaký český experiment, používají je v 21 zemích EU.

Stravenkami lze v republice platit ve zhruba 30 tisících provozovnách a Češi ročně ve stravenkách projedí 15 miliard korun. Využívají je firmy, kterým se nevyplatí otevřít si vlastní závodní jídelnu, ale současně chtějí poskytnout kvalitní stravu. Stravenky podporují i lékaři, protože skutečně přispějí k tomu, že lidé se racionálně stravují a mají tři jídla denně.

Mezi kritiky stravenek patří velké hotely a stravovací provozovny, kterým stravenky ubírají klienty

„Se stravenkami chodíme pravidelně na obědy, jsou prostě výhodné a oceňujeme, že nám je firma dopřála,“ potvrdil Právu třicetiletý úředník Marek z Plzně. „Kladem stravenek je, že je mohou, například na rozdíl od plavenek, využívat všichni zaměstnanci bez ohledu na věk,“ říká finanční poradce František Macháček.

Zájem o stravenky v Česku trvale roste. Stravenky začaly zavádět i řetězce Lidl a Kaufland. Začíná se prosazovat i elektronická podoba stravenek. Pro stravenky jsou i odbory, protože zajištují zaměstnancům možnost pravidelné teplé stravy i čas na oběd.

Daňové zvýhodnění

A proč jsou stravenky tak oblíbené u zaměstnanců i zaměstnavatelů a současně i předmětem kritiky či zkoumání ze strany šéfů ministerstva financí? Na rozdíl od prostého navýšení hrubé mzdy nezvyšují daňový základ zaměstnance, a nespadají proto do vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění.

Podle platné legislativy se 55 procent z nominální hodnoty stravenek stává pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem.

Podle §176 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce si zaměstnavatel může od základu daně odečíst maximálně 70 procent stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin, což v současnosti představuje částku 48,30 Kč na jednu stravenku.

Zaměstnanec zaplatí za stravenku pouze zhruba polovinu hodnoty, zbytek doplatí zaměstnavatel

Vyjádřeno v korunách, každá padesátikorunová stravenka přinese firmě roční úsporu 565 korun, reálný příjem zaměstnance s průměrnou mzdou se ročně zvýší o bezmála 2300 korun.

Největšími poskytovateli stravenek v České republice jsou společnosti Sodexo, Edenred (Accor) a Le Chéque Déjeuner.

Nemají je všichni

Mezi kritiky stravenek patří velké hotely a stravovací provozovny, kterým stravenky ubírají klienty. Kritici především poukazují na to, že stravenky nevyužívají všichni zaměstnanci.

Stravenky však může objednat každý zaměstnavatel, namítají jejich zastánci. Zaměstnanec zaplatí za stravenku pouze zhruba polovinu hodnoty, zbytek doplatí zaměstnavatel. Ze zákona může zaměstnavatel zaplatit až 55 procent hodnoty, tedy z nejvyšší stravenky v hodnotě 109 korun může zaměstnanec zaplatit pouze 49 korun.

Nesystémová je spíše argumentace, že za stravenky si lidé kupují cigarety a alkohol. To ale odmítají obchodní řetězce, kde jsou informováni a poučeni prodavači a pokladní.

Benefity motivují

„Zatímco v nedávné době bylo využívání firemních benefitů jen doménou velkých společností, dnes je vítají i malé firmy. Důvodem je aktuální nedostatek kvalitních pracovních sil na trhu práce, konkurenční boj firem a jejich potřeba maximálně a zároveň efektivně motivovat své zaměstnance,“ uvedl Stanický.

Vedle svého hlavního poslání, tj. ocenění za práci, motivuje systém benefitů zaměstnance také k jejich smysluplnému využití. Například na zdravotní prevenci, pohybové aktivity nebo vzdělávání. To se pozitivním způsobem vrací nejen zaměstnavatelům, ale i státu.

Unie zaměstnavatelských svazů ČR považuje tažení proti stravenkám za velmi nesystémové. Argument, který finance používají, tj. že se „benefity netýkají všech daňových poplatníků, takže je lepší to zrušit“, neobstojí. „Cožpak všichni poplatníci využívají daňové zvýhodnění na penzijní spoření? Anebo na nákup léků a zdravotních pomůcek? Anebo knih?“ kladou otázku zaměstnavatelské svazy. Všechny benefity totiž spadají do podobné daňové kategorie.