Vlnu nevole vyvolala navrhovaná rezoluce především v Německu, kde je totiž pochoutka obzvláště oblíbená a v podstatě tam i ve své současné podobě vznikla. Podle deníku Die Welt se v Německu denně prodá 2,2 miliónu kebabů. Döner kebaby tam navíc generují denní obrat 10,5 miliónů eur (225,32 miliónů korun) a vytvářejí 110 tisíc pracovních míst, jak již dříve upozornila německá europoslankyně Renate Sommerová (CDU).

Jedním z levicových europoslanců, kterým fosfáty v kebabech vadí, je Čech Pavel Poc (ČSSD). „Výjimku můžete udělit jen tehdy, pokud na základě vědeckých důkazů ta látka nepředstavuje ohrožení spotřebitele. A ty důkazy my zatím nemáme,” řekl ČTK s tím, že Evropská komise ve věci döner kebabu postupuje nelegálně. Komise použití fosfátů schvaluje.

S jeho názorem nesouhlasí jeho německá kolegyně Sommerová. „Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje za neškodné požití až 4200 miligramů fosfátu denně. Na jednu porci döner kebabu však připadá jen 134 miligramů. Pro srovnání: konzumací döner kebabu do sebe průměrný občan unie dostane tolik fosfátu, jako by vypil jeden a půl litru coly,“ uvedla.

Bez fosfátů by maso nedrželo pohromadě

Pro výrobu hluboce zamraženého masa na döner kebab se zhruba šedesát let používají fosfáty, které vážou vodu a zajišťují tak, že maso na špízu dobře drží pohromadě. Bez nich by vysychalo, rozpadalo se a padalo dolů.

Fosfáty v kebabech se dosud nacházely v jakési šedé zóně. Zatím nebyly explicitně povoleny, ale evropská legislativa ani žádný z členských států je dosud ani nezakazovaly. Návrh Evropské komise to má změnit a fosfáty v hluboce zamraženém mase pro döner kebaby povolit.

V Německu z kebabu udělali sendvič

Döner kebab, v překladu z turečtiny doslova „točící se kebab“, původně označoval jehněčí, hovězí nebo kuřecí maso, které se griluje za pomalého vertikálního otáčení špízu, ze kterého se postupně odkrajuje.

V Německu turečtí imigranti v sedmdesátých letech začali döner kebab podávat zabalený v pšeničném chlebu jako sendvič, který si lze zakoupit s sebou. Do té doby se jedl pouze z talíře příborem s přílohou.

V Rusku a bývalých sovětských státech lze ve stáncích s rychlým občerstvením zakoupit sendvič s šaurmou, která má původ na blízkém východě a stejně jako řecký gyros je příbuzná döner kebabu.