Největší položky ve výdajích domácností tvoří náklady spojené s bydlením a potraviny, dohromady v průměru spolknou téměř polovinu příjmů. Výše a struktura výdajů záleží na typech domácností, upozorňuje finanční poradce František Macháček.

Například důchodci za bydlení a potraviny vydají většinu ze svého důchodu. „Je to tak napůl. Za byt, který mám naštěstí ve vlastnictví, zaplatím pět tisíc měsíčně, tisícovka je na úhradu elektřiny a televize. Pět tisíc mi zbude na potraviny a léky na celý měsíc,“ řekla Právu třiadevadesátiletá paní Zdena.

Výrazným výdajem jsou pro leckoho i náklady na dopravu (11 procent z celkových výdajů). „Pokud chceme pravidelně spořit a našetřit si například na letní dovolenou, vyžaduje to pečlivé rozdělení příjmů obálkovou metodou a jasný plán výdajů, tedy vést domácí rozpočet,“ konstatuje padesátiletý elektromontér Milan.

Domácí rozpočet si ale soustavně vede, alespoň podle výsledků šetření o finanční gramotnosti, sotva polovina českých domácností. „I proto by téměř dvě pětiny českých domácností zaskočil nečekaný výdaj ve výši deseti tisíc korun,“ dodává Macháček.

Přivyděláváme si bokem či načerno

Češi ale, vyjma seniorů, hospodaří často ve skutečnosti s více penězi, než oficiálně tvrdí. Jejich skutečné příjmy mohou být až o čtrnáct procent větší. Dokládá to studie nazvaná Chudoba v České republice, kterou vypracoval Sociologický ústav Akademie věd ČR.

Kolem 130 tisíc lidí má podle dalších analýz druhé zaměstnání, další statisíce si zvyšují příjem pracemi na různé dohody nebo prostě prací načerno, další vedle zaměstnání podnikají na živnostenský list.

Podle dva roky staré studie Centra ekonomických a tržních analýz se letos v Česku ve stínové ekonomice „protočí“ zhruba 614 miliard korun, což je dvakrát tolik, než během loňského roku vyplatil stát na starobních důchodech. Skryté aktivity jsou typické hlavně pro odvětví, v nichž probíhají menší hotovostní platby.

Tyto peníze ale všechny nekončí v kapsách lidí. Od této částky je třeba například odečíst náklady na materiál při provádění různých prací, výdaje spojené s pronájmy dílen či nebytových prostor.

Podíl šedé ekonomiky na českém HDP je obtížné odhadnout. Podle různých zdrojů se pohybuje od 10 do 15 procent, její podíl přitom rok od roku klesá, a to i díky důslednější finanční kontrole a elektronické evidenci tržeb.

Dvě třetiny Čechů přitom věří, že by se jim lépe žilo v jiném státě. Nejčastěji jmenují Švýcarsko (10 %), Německo (7 %) a Nový Zéland (7 %).