V předcházejících letech podíl zboží ve slevách stoupal. V roce 2013 byl podíl zboží prodaného v akcích 42,8 procenta, v roce 2015 už 46,2 procenta. Obchodníci často na konferencích opakovali, že je třeba zastavit „smrtící spirálu slev”, podle expertů si ale Češi na nákupy ve slevách navykli a řetězce počty položek v letácích spíše ještě navyšovaly.

Trend se nyní podařilo alespoň nepatrně obrátit. Podle analýzy Gfk nyní český maloobchod zažívá příznivé období. Těží z pozitivního stavu celé české ekonomiky a z aktuálního vývoje nákupního a spotřebního chování. Rostoucí příjmy i pozitivně naladěné spotřebitelské klima podle něj přispívají k růstu maloobchodních výdajů populace. Stále větší počet lidí již neupřednostňuje jen nejlevnější zboží, ale vyhledává kvalitu.

„Češi utratili například za potraviny za poslední rok o 3,7 procenta více než v předchozím období. Objemový nárůst představuje 0,3 procenta, inflace přispívá dalšími 2,3 procenta, ovšem zřetelně se projevil i fenomén takzvaného up-tradingu (1,1 procenta), který lze zjednodušeně popsat tak, že levnější výrobky stále více nahrazujeme produkty s vyšší kvalitou a cenou," uvedl Drtina.

Zákazníci jsou náročnější

Nejen v Česku, ale v celé východní Evropě stoupá průměrná velikost jednoho nákupu rychloobrátkového zboží, letos činí 234 korun. Naopak podle průzkumů GfK mírně klesá frekvence nákupů. Privátní značky obchodních řetězců rostou rychleji než značkové zboží, jejich podíl na prodejích obchodních řetězců dosahuje 21 procent. Například v Německu je to ale 38 procent. Role českých potravin je stabilizovaná, přičemž větší význam jim přisuzují zákazníci s vyšším vzděláním. To samé platí pro regionální a místní potravinářské výrobky.

Dnešní zákazníci jsou informovanější a v řadě ohledů náročnější než dříve. Preferují jednoduchý, bezproblémový a pohodlný nákup.

„S vědomím této skutečnosti počítají obchodníci s miliardovými investicemi do svých prodejen. Jejich modernizace a zkvalitňování služeb je do budoucna zásadním tématem. Jen díky novým technologiím a investicím nezmizí kamenné prodejny, zákazníkům totiž nabídnou nový koncept, atraktivní kombinaci centra nákupu, showroomu a divadla,” dodala prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková.

Růst hlavně na východě Evropy

Ekonomové očekávají udržitelný růst maloobchodu v Evropě, rychleji pak v její východní části, kde předpokládají také pozitivní vývoj v roce 2018. Nízká inflace a klesající nezaměstnanost se odrážejí v očekáváních vyššího příjmu a vyšší kupní síly.

Mezi vývojem tržeb v evropských zemích jsou však značné rozdíly. Východní Evropa vykazovala k červnu 2017 vyšší tržby (Rusko: 5,0 %, Česká republika: 3,7 %, Slovensko: 2,4 %) oproti západní Evropě (Německo: 1,3 %, Španělsko: –0,1 %, Nizozemsko: –0,6 %).