„V Německu jsou pracovní podmínky mnohem lepší než ve Španělsku: vydělá se tu více peněz a je tu větší kupní síla,” ujišťuje Alberto del Barrio ze španělské Valencie, který pracuje pro berlínský start-up zaměřující se na marketing pro chytré telefony.

Desetitisíce mladých Evropanů přijelo zkusit štěstí do lokomotivy eurozóny, kde je nezaměstnanost ve výši 5,7 procenta na nejnižší úrovni za téměř 30 let a která slibuje, že do několika let bude mít plnou zaměstnanost.

Podstatnou část nově příchozích tvoří mladí lidé z jižní Evropy, z Portugalska, Itálie, Španělska či Řecka, kde nezaměstnanost mezi mladými ve věku od patnácti do čtyřiadvaceti let dosahuje závratných výšin. Podle německého statistického úřadu přijelo do Německa v letech 2008 až 2015 více než 47 tisíc Španělů a 27 500 Řeků ve věku mezi osmnácti a pětadvaceti lety.

Pro Německo, které má v některých sektorech nedostatek pracovních sil, to je požehnání. Německé obyvatelstvo stárne a porodnost je velmi nízká.
Spolková kancléřka Angela Merkelová v roce 2011 vyzvala mladé Španěly, aby zkusili své štěstí na německém pracovním trhu. O dva roky později podepsaly Berlín a Madrid dohodu, podle níž je pro mladé Španěly každoročně vyhrazeno pět tisíc vzdělávacích míst nebo stálých zaměstnání.

Po studiu v Praze zamířil hned do Berlína

Ze studie, kterou ve středu zveřejnil výzkumný ústav Prognos v Basileji, Německu hrozí rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil především kvůli stárnutí populace. V roce 2030 by mohlo scházet až tři miliony techniků, vědců či zdravotníků, o deset let později až 3,3 milionu. Už dnes v Německu podle zprávy ministerstva práce chybějí především zdravotníci, pečovatelé a techničtí pracovníci.

V důsledku mezinárodní konkurence, změny způsobu života a digitalizace v budoucnu zároveň některé profese postupně zaniknou. Půjde například o řidiče nákladních aut, pracovníky balicích služeb a ostrahy, které nahradí roboti a automatizace. Kvůli digitalizaci už nebude potřeba účetních nebo realitních makléřů. Naopak hrozí nedostatek manažerů, vědců, inženýrů, lékařů, pečovatelů a v menší míře kreativců a novinářů, stojí dále ve studii.

Alberto del Barrio je dítkem evropského programu Erasmus, který podporoval zahraniční mobilitu vysokoškolských studentů a pedagogů a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě. Dokázal ho důkladně využít: rok strávil na univerzitě v Praze, kde potkal svou italskou přítelkyni, a pak se rozhodl usadit v Berlíně. Ničeho nelituje: „V Německu je samozřejmě mnohem více pracovních příležitostí,” konstatuje.

Jednatřicetiletý José Ramón Avendano Fuentes pracuje v bavorském městečku Tacherting nedaleko rakouských hranic. „Řekli mi, že v Německu je možné najít práci, protože tu potřebují lidi,” říká José, který doma o práci nezavadil. Dnes hraje v místním orchestru a neváhá si obléci tradiční kožené bavorské kalhoty se šlemi. „Mám asi 500 kolegů a většina z nich je super,” prohlašuje.

Tisíce mladých Španělů se vracejí domů

Jiní jsou naopak zklamáni. Protože nemohou najít práci a musí se spokojit s kratším pracovním poměrem, nebo si stěžují na nízké mzdy, které jsou odvrácenou stranou nízké nezaměstnanosti. V souvislosti s poklesem německé poptávky se tak mnoho Španělů chce vrátit do vlasti, říká Sebastian Sanz, který v roce 2016 spolu s dalšími založil platformu Volvemos (Vrátíme se) na pomoc těm, kdo se chtějí vrátit.

Počet mladých Španělů ve věku od osmnácti do pětadvaceti let, kteří opustili Německo, vzrostl z 2800 v roce 2012 na 4300 v roce 2015. Spatřují tedy v době, kdy v jejich vlasti pomalu nastává hospodářský růst, Alberto a José svou budoucnost ještě v Německu?

„Chci pokračovat ještě dva tři roky v Německu a pak... Život se hodně mění,” říká José. Alberto si nemyslí, že v Německu zůstane, protože se ve Španělsku „blýská na lepší časy”. „Jsem si jistý, že to bude lepší,” prohlašuje.