Na bulharský trh vstoupil ČEZ na konci roku 2004. Společnost má dlouhodobé problémy s tamními úřady a loni v červenci zahájila proti zemi mezinárodní arbitráž.

„Platí to, že testujeme, za jakých podmínek bychom našli protistranu, která by si od nás tato bulharská aktiva koupila,” uvedl před časem ředitel ČEZ Daniel Beneš. „Na konci se rozhodneme, jestli v Bulharsku zůstaneme, nebo jestli některá z těch nabídek bude pro nás natolik zajímavá, že ji využijeme,” dodal.

Některá bulharská média v dubnu uvedla, že nabídky do tendru na prodej aktiv podala zhruba desítka uchazečů. Beneš potvrdil, že původní počet zájemců byl zúžen, jejich konkrétní počet ani jména ale sdělit nechtěl. Již dříve potvrdila zájem o bulharská aktiva ČEZ energetická skupina Energo-Pro se sídlem v Praze, která v Bulharsku také působí.

Běží arbitráž o stovky miliónů eur

ČEZ má v Bulharsku přibližně tři milióny zákazníků, zejména v západní části země. Firma zde vlastní i další aktiva, mimo jiné černouhelnou elektrárnu ve Varně, jejíž provoz byl v lednu 2015 pozastaven.

K zahájení arbitráže s Bulharskem se firma podle loňského vyjádření rozhodla po řadě zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání ČEZ v zemi a kvůli dlouhodobě se nezlepšující kritické situaci na tamním energetickém trhu. Výše nároku se pohybuje v řádu stovek miliónů eur.

ČEZ v prvním pololetí zvýšil čistý zisk o 21 procent na 16,7 miliardy korun. K růstu pomohly mimořádné příjmy z prodejů akcií firmy MOL a bytů v Písnici. Beneš upozornil, že výsledky pozitivně ovlivnil i efekt mimosoudní dohody o narovnání se státní energetickou společností NEK právě v Bulharsku.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.