Jen necelá pětina tázaných uvedla, že potraviny po skončení doby použitelnosti nekonzumuje nikdy. Při nákupu se podle trvanlivosti potravin častěji rozhodují k nákupu ženy než muži a lidé s vyšším vzděláním.

Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce se minimální trvanlivostí označují trvanlivé potraviny, jako jsou těstoviny, konzervy nebo sušenky. Je možné je bezpečně sníst i po uplynutí uvedeného data, pokud jsou patřičně skladovány a nemají porušený obal. Nejsou závadné, ale nelze ručit za jejich chuťové a výživové kvality.

Naproti tomu značení "spotřebujte do" čili doba použitelnosti se udává u rychle se kazících potravin. Později nejsou považovány za bezpečné a mohou být zdravotně závadné. Přesto 48 procent lidí takové potraviny konzumuje. Průzkum ukázal, že lidé uvedená označení mnohdy zaměňují.

Čtvrtina lidí jídlo nevyhazuje

Existuje i skupina potravin, které nemusí být označeny ani datem minimální trvanlivosti, ani datem použitelnosti. Mezi takové potraviny je řazeno čerstvé ovoce a zelenina, houby, lihoviny, víno, žvýkačky nebo ocet.

Průzkum CVVM se věnoval také plýtvání potravinami. Za velký celospolečenský problém to označily dvě pětiny tázaných. Přes polovinu lidí uvedlo, že nevyhodí více než desetinu koupených potravin. Necelá čtvrtina uvedla, že jejich domácnost potraviny nevyhazuje.

Podle odhadů se v ČR vyhodí až 25 kilogramů potravin na obyvatele ročně, uvedla agentura ČTK. Jedná se asi o 6,4 procenta celkové produkce potravin, což je ve srovnání s jinými státy EU relativně málo.