Nové sankce, které jsou odvetou za ruské vměšování do amerických prezidentských voleb, by měly značné dopady pro Evropu. Míří totiž i na všechny firmy, které se podílejí na energetických projektech s ruskou účastí, připomněl list New York Times. Stačí, aby ruský podíl na projektu činil alespoň 33 procent, uvedla agentura Bloomberg.

To se týká především plynovodu Nord Stream 2, který je vlastněn ruským Gazpromem, nicméně rakouská společnost OMV, britsko-nizozemský koncern Royal Dutch Shell a německé Uniper a Wintershall na něj mají poskytnout úvěry ve výši 4,75 miliardy eur.

Sankce jako nástroj průmyslové politiky jsou nepřijatelné

Podle mluvčího německé diplomacie Martina Schäfera je „nepřijatelné, aby USA využily možné sankce jako nástroj sloužící zájmům americké průmyslové politiky“. Trump v Evropě prosazuje odběr zkapalněného plynu z USA jako alternativu levnějších ruských dodávek.

Německý ekonomický výbor pro Východ hned varoval, že sankce mohou mít dopad na celou evropskou ekonomiku.

„Amerika na prvním místě nemůže znamenat, že zájmy Evropy budou ty poslední,“ zaznělo pak z úst předsedy Evropské komise (EK) Jeana-Clauda Junckera, podle nějž sankce mohou ohrozit energetickou bezpečnost Evropy. „A nebudou-li evropské obavy vzaty dostatečně v úvahu, jsme připraveni přiměřeně jednat v řádu několika dní,“ vzkázal Juncker do Washingtonu, přičemž zdůraznil, že „nové sankce by měly být mezi spojenci vždy koordinovány“.

Společně postupovaly USA a Unie proti Moskvě po anexi Krymu, během války na Donbasu i v dalších případech a rakouský kancléř Christian Kern se rovněž obává, že jednostranné vyostření sankcí by bylo politováníhodným odklonem od společného postupu.

Evropská unie však není v názoru na Nord Stream 2 jednotná. Dlouhodobě se nelíbí pobaltským státům nebo Polsku. Rozšíření plynovodu kritizoval také český premiér Bohuslav Sobotka, litevský ministr zahraničí Linas Linkevicius či předseda Evropské rady Donald Tusk, podle nějž projekt příliš posiluje pozici Moskvy.

Scaramucci: Zákon je příliš mírný, Trump by ho mohl vetovat

Zákon byl v americké sněmovně reprezentantů přijat drtivou většinou hlasů, poměrem 419 ku třem. Sněmovní zákon nyní směřuje ke schválení do senátu.

Americký prezident Donald Trump může sankce proti Rusku podepsat v nynější podobě, nebo je vetuje, aby tak dosáhl jejich ještě většího zpřísnění, nechal se ve čtvrtek v rozhovoru s televizí CNN slyšet ředitel komunikace Bílého domu Anthony Scaramucci.

Rusko zareagovalo také okamžitě. „Autoři a sponzoři této legislativy činí významný krok k likvidaci nadějí na normalizaci vztahů s Ruskem,“ řekl podle agentury TASS náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov.