V zamořené oblasti bude platit zákaz lovu divokých prasat a zintenzivní se jejich pozorování.

Zároveň by měl vzniknout soupis všech chovaných prasat domácích v ochranném pásmu a chovatelé budou mít povinnost hlásit změny jejich zdravotního stavu. Dopředu budou také muset informovat příslušnou krajskou veterinární správu o případné plánované domácí porážce prasete.

Měla by také vzniknout odborná skupina složená z veterinářů, lovců, odborníků na nákazy zvířat a expertů na volně žijící zvířata. Skupina bude asistovat krajské veterinární správě při analýze celé situace, vytýčení oblasti nákazy a při „realizaci ozdravovacího programu”.

„Je vidět, že naše veterinární správa pracuje efektivně, protože se jí zdroj nákazy podařilo rychle odhalit. Zatím tedy máme důvod k ostražitosti, nikoliv ale k přehnaným obavám,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Všechna přijatá opatření mají za cíl především zamezit tomu, aby se nákaza dostala do chovů prasat domácích,“ doplnil ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Příznaky podobné klasickému moru 

Klinické příznaky choroby odpovídají klasickému moru prasat, průběh je však rychlejší. Nakazit se mohou prasata divoká i domácí.

Africký mor prasat je charakteristický vysokou, téměř stoprocentní úmrtností. Původním zdrojem nákazy bylo prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou, která může trvat i několik dnů. V populaci divokých prasat se virus šíří zejména přímým kontaktem, ale také třeba krmivem či vodou.

V případě vzniku nákazy je nutné včas odhalit ohnisko, neprodleně ho izolovat a vytvořit ochranné pásmo. Všechna prasata v ohnisku se utratí.

Vakcína proti nemoci neexistuje. Nákaza není nebezpečná pro lidi.