Rekordní měsíční objem intervencí zaznamenala ČNB v březnu, kdy vynaložila zhruba 520 miliard korun za nákup eur. Důvodem byl tlak investorů s blížícím se očekávaným koncem intervencí i údaje o rostoucí inflaci.

„Za celou dobu trvání kurzového závazku, od listopadu 2013 do dubna 2017, skoupila ČNB eura za 2,05 biliónu korun. Z toho více než polovinu během pouhých čtyř měsíců roku 2017,” řekl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Nafouknuté rezervy

Devizové rezervy ČNB se podle něj především kvůli masivním intervencím nafoukly ze zhruba 900 miliard korun v říjnu 2013 na 3,355 biliónu v letošním dubnu, a dosáhly tak 71 procent HDP.

ČNB dlouhodobě uvádí, že jí růst devizových rezerv nevadí a není v tomto ohledu omezena žádným limitem. Devizové rezervy ale mohou přivést centrální banku do účetní ztráty, a to kvůli jejich přecenění po ukončení kurzového závazku. ČNB k tomu dlouhodobě dodává, že její hlavní úlohou není vytváření zisku, ale péče o cenovou stabilitu.

Z výsledků hospodaření ČNB za loňský rok vyplývá, že v jejím rezervním fondu by měla banka mít i se ziskem 46,5 miliardy korun za loňský rok zhruba 60 miliard korun.

Režim devizových intervencí zahájila ČNB s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 koruny za euro kvůli obavám z deflace. V současnosti se koruna obchoduje kolem 26,30 koruny za euro.