Hlavní obsah

Řecká ekonomika se vyhnula recesi. Předběžné odhady se pletly

Řecká ekonomika se v prvním čtvrtletí podle revidovaných údajů nepropadla do recese. Hrubý domácí produkt za leden až březen vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 procenta, uvedl v pátek řecký statistický úřad Elstat. Předběžné údaje v polovině května uváděly, že HDP klesl o 0,1 procenta.

Foto: Alkis Konstantinidis, Reuters

Řecký ministr financí Euklid Tsakalotos

Článek

Meziročně řecká ekonomika vzrostla rovněž o 0,4 procenta. Podle předběžných údajů měla klesnout o půl procenta.

Elstat vysvětlil vysokou revizi tím, že při prvním odhadu měl k dispozici pouze „omezené zdroje dat”. Předběžná zpráva byla zveřejněna pouhých 45 dní po konci prvního čtvrtletí.

Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku se HDP mezičtvrtletně snížil o 1,1 procenta. Kdyby ekonomika klesla i v prvním čtvrtletí, znamenalo by to, že Řecko je poprvé od přelomu let 2012 a 2013 zpátky v recesi. Recese nastává, pokud HDP mezičtvrtletně klesne dvě čtvrtletí za sebou.

Zemi opět docházejí peníze

Růst Řecka v prvním čtvrtletí byl těsně pod průměrem eurozóny, který činil 0,5 procenta. Atény nyní čekají na uvolnění dalších šesti miliard eur (158,1 miliardy korun) ze záchranného programu. Řecko tyto peníze potřebuje na splátky dřívějších úvěrů, které zemi čekají v červenci.

Představitelé z EU a Mezinárodního měnového fondu se mají setkat 16. června, aby urovnali své spory ohledně možného oddlužení Řecka a schválili uvolnění peněz, upozornil deník Financial Times.

Řecká vláda podle svého střednědobého rozpočtového plánu počítá v letošním roce s růstem HDP o 1,8 procenta. V roce 2018 se má HDP zvýšit o 2,4 procenta a v dalším roce růst zrychlí na 2,6 procenta. Odhad vlády je horší než prognóza Evropské komise, která očekává, že HDP letos stoupne o 2,1 procenta a příští rok se zrychlí na 2,5 procenta.

Od vypuknutí dluhové krize v roce 2010 se řecká ekonomika propadla už asi o čtvrtinu. Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a v rámci dvou záchranných programů dostalo od EU a MMF celkem 240 miliard eur (6,5 biliónu korun). Aténám to ale k zotavení z krize na rozdíl od ostatních zemí eura zasažených dluhovou krizí nepomohlo a předloni se dohodly na třetím záchranném programu v sumě 86 miliard eur.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám