ČEZ oznámil, že změní organizační strukturu společnosti a vytvoří novou divizi jaderná energetika. Proč?

Je to výsledek dlouhodobějšího přemýšlení nad tím, jaká struktura nejvyššího vedení ČEZ je pro nás v tuto chvíli nejvhodnější, abychom mohli co nejefektivněji plnit všechny úkoly, které před námi stojí. Ty souvisejí hlavně s tím, co na nás klade nová legislativa a státní energetická koncepce.

Chceme proto zvýšit stabilitu našeho manažerského týmu, maximálně se připravit na projekt nového jaderného zdroje a plnění strategických úkolů rozprostřít co nejrovnoměrněji mezi členy nejvyššího vedení.

To, že jsme divizi výroba rozdělili na divizi jaderná energetika a divizi klasická energetika, kopíruje nejlepší praxi u evropských a světových energetických firem, které provozují jaderné elektrárny. Vytvořit novou jadernou divizi naší společnosti nám doporučil i Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Strategie ČEZ počítá s postupným odklonem od hnědouhelné energetiky. Jak vnímat rozhodnutí vaší dozorčí rady, která odmítla zvažovaný prodej elektrárny v Počeradech?

Jde o letitý problém, který vzešel z toho, že lom Vršany patří někomu jinému než elektrárna. Je to důsledek divoké privatizace a myslím si, že nikdy není dobře, když elektrárna a důl, které jsou velmi úzce propojené, nepatří jednomu vlastníkovi.

Výběrové řízení by mělo být spuštěno v prvním čtvrtletí příštího roku

Tento problém se nám podařilo vyřešit v případě našich elektráren na Chomutovsku, kde jsme koupili od státu Severočeské doly. Bohužel tady se to nepodařilo, protože Mostecká uhelná byla již dříve zprivatizována a naše zájmy byly jiné než zájmy provozovatele dolu. Na to jsme po letitých sporech, které řešila i Evropská komise, reagovali tím, že jsme v roce 2013 uzavřeli s Vršanskou uhelnou smlouvu, která pamatuje na všechny budoucí možné scénáře vývoje této lokality.

Jeden z milníků bude podle této smlouvy rok 2019, kdy ČEZ bude mít možnost se rozhodnout, jestli si chce elektrárnu nechat i po roce 2024, kdy končí její životnost, nebo ji za úplatu přenechat protistraně.

Vršanská uhelná nám teď nabídla lepší podmínky, abychom jim elektrárnu prodali dřív a oni se mohli věnovat její údržbě. Dělali jsme na to velmi podrobné analýzy a zadali si i nezávislé expertní posudky. Na základě toho došlo představenstvo k tomu, že by bylo lepší elektrárnu prodat o něco dříve. V dozorčí radě však převládl názor, že z hlediska strategického pohledu je lepší s tím ještě počkat.

V jaké fázi je příprava nového tendru na dostavbu jaderných elektráren?

Co se týká výstavby jaderných bloků, tak tento tendr je jenom podmnožinou širšího projektu, který běží již několik let. Jeho rámec na straně státu vznikl ve státní energetické koncepci schválené v dubnu 2015 a o dva měsíce později v dalším navazujícím dokumentu, Národním akčním plánu pro rozvoj jádra. Tento dokument hovoří i o stálé vládní komisi a de facto všichni, kteří se tomu mají věnovat, se tomu věnují. Jsou tam dané úkoly na jednotlivé orgány veřejné správy, na různá ministerstva a také pro nás.

My se tomuto projektu v jeho přípravné fázi významně věnujeme, máme na to speciální útvar, který je teď nově začleněn do jaderné divize, a všechny úkoly, které vycházejí z národního akčního plánu, jsou z naší strany plněny řádně a včas.

Ředitel ČEZ Daniel Beneš

Ředitel ČEZ Daniel Beneš

FOTO: Milan Malíček, Právo

Pokud dojde k nějakému zpoždění, tak bude spíš na straně jiných orgánů a organizací než ČEZ. Aktuálně jsme se zabývali především posouzením vlivu na životní prostředí, tzv. EIA, a dalším milníkem by pro nás mělo být výběrové řízení. Podle harmonogramu by mělo být spuštěno někdy v prvním čtvrtletí příštího roku.

Trváte stále na tom, že bez státní podpory nelze tak velký projekt realizovat?

Je to stále otevřené, vede se o tom debata, takže bych nepředjímal výsledek. My na to máme zřízenou speciální dceřinou společnost a uvidíme, jak to dopadne. Je potřeba rozlišovat mezi schopností financovat projekt a mezi návratností projektu. Když se dívám na zkušenosti z ostatních zemí ve světě, například na projekty z Británie, Maďarska, Turecka a kdekoliv jinde, stát do takového projektu musí vždy nějakým způsobem vstoupit, protože bez toho by nebyly vůbec nabídky.

Navíc stát pracuje s jinými náklady kapitálu než ČEZ. Mimochodem to ovlivňuje i finální celkovou cenu investice a nákladovou cenu elektřiny. ČEZ vytvořil dvě dceřiné společnosti pro stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech a Temelíně.

Sedmdesát procent dodávek od českých firem je nerealisticky velké číslo

Stát může tyto společnosti převzít a vzít tak na sebe zodpovědnost za realizaci projektu. Jak uvádí Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky a potvrzují zkušenosti Maďarska, výhodou tohoto postupu by byla nižší výsledná cena elektřiny. Výsledkem může být až poloviční cena. Pro spotřebitele, ale i celý průmysl je výhodné, když takto významný projekt je s významnou ingerencí státu a s náklady na financování, které může poskytnout pouze stát.

Už jste jednali se zájemci o dostavbu?

Jednání v této chvíli, kdy se upřesňují technické podmínky, vedlo ministerstvo průmyslu a technická komise zřízená vládou a naši techničtí experti byli u toho přítomni.

Vedení Svazu průmyslu a dopravy nedávno prohlásilo, že jeho podporu získá společnost, která nabídne 70 procent dodávek českým firmám. Je to však podle vás vůbec reálné?

Záleží na tom, jaký bude způsob obchodního zajištění. Pokud by to byla veřejná zakázka, což už nechceme opakovat, tak se to těžko dá do těch podmínek napsat. Nicméně my se touto cestou vydat opravdu nechceme.

Podíl domácích subdodávek je samozřejmě pro české hospodářství důležitý. Ale vždycky je to tak, že když je něco nezávazné, a tak tomu je i v tomto případě, tak vám všichni slíbí maximum a v momentě, kdy to začíná být závazné, tak se ta čísla zmenšují. Takže to nechci nyní příliš komentovat. Současně ale musím říct, že 70 procent je nerealisticky velké číslo.

Jaké formy státních garancí bude ČEZ vyžadovat pro dostavbu jaderných bloků?

Je to před námi a debatu ještě budeme muset se státem vést. Není to rozhodnuté.

Máte představu, kolik budou nové bloky stát? Změnily se ceny od posledního tendru, který jste zrušili?

Čísla jsou pořád podobná. Jeden jaderný blok by mohl stát řádově 100 miliard korun.

Jak jste daleko s tendrem na dodavatele jaderného paliva?

V představenstvu jsme schválili postup zajištění paliva pro jadernou elektrárnu v Temelíně po roce 2020. Shodli jsme se na tom, že chceme soutěž. Potenciálně přichází hlavně v úvahu samozřejmě ruský TVEL a americký Westinghouse, konkrétně jeho dceřiná společnost ve Švédsku, která dělá jaderné palivo tohoto typu. Definovali jsme, jaké palivo bychom chtěli mít, a s oběma potenciálními dodavateli nyní jednáme, abychom si jejich produkty vyzkoušeli. Na základě toho potom chceme udělat soutěž, kdy se oba zájemci poperou především cenou.

A kdy tato soutěž proběhne?

Celé je to nastavené tak, že by to mělo začít v prvním pololetí příštího roku a mělo by to gradovat někdy kolem roku 2020.