Podle šéfa ústavu pro kontrolu léčiv se praktiky podobají chování takzvaných šmejdů, tedy nepoctivých prodejců využívajících předváděcí akce.

„Cena je zpravidla přemrštěná a po prozkoumání složení lze v řadě případů konstatovat, že se jedná o doplněk stravy či kosmetiku, tedy o výrobek bez jakýchkoli léčebných účinků,“ uvedl Blahuta.

Podle Jaroslavy Doležalové z oddělení dozoru nad reklamou SÚKL jsou typickými znaky takových webů časově omezená nabídka, akce na balení zdarma při nákupu většího počtu přípravků či výrazná sleva z ceny. Stránky někdy odkazují na neověřitelná jména odborníků či zkušenosti pacientů. Chybějí také informace o výrobci či složení.

Přípravky mohou i uškodit

„V nejlepším případě takový výrobek neobsahuje nic. Mohou v něm ale být i škodlivé látky,“ dodala.

Ústav dostal v poslední době desítky upozornění na podobné weby. Ve správním řízení se mu ale většinou nedaří dohledat výrobce či distributora přípravku, který by mu poskytl informace o složení a atestech. Majitel webové adresy je obvykle z mimoevropských zemí. „Často jsme na podobné nabídky krátcí, protože zahraniční subjekt s námi nekomunikuje,” řekl Blahuta.

Jako příklad uvedl náplast DiaRemedium, která slibuje rychlou léčbu cukrovky. „Je nebezpečí, že se zanedbá závažná choroba, a nevíte, co vlastně konzumujete,” upozornila Doležalová. Před přípravkem varuje i Česká diabetologická společnost, podle české legislativy není lékem diabetu. „Tento výrobek nemá definovaný obsah účinných látek, nebyl testován podle požadavků kladených na léky, a neposkytuje tedy zaručenou účinnost při léčbě diabetu,“ uvedla společnost.

Další informace o padělcích léků či nelegálních přípravcích ústav zveřejnil na svém webu Nebezpečné léky.