Cizinecká policie zadržela při páteční razii ve firmě Rohlík.cz 85 lidí, do pondělí policisté vydali rozhodnutí o vyhoštění 74 cizinců. Majitel obchodu Tomáš Čupr zákrok kritizuje, policisté podle něj v podobných případech postupuje nekonzistentně.

Zaměstnanci z Ukrajiny měli polská víza, podle policejního mluvčího Tomáše Hulana na jejich základě nemohou být zaměstnáni.

„Řídíme se Zákonem o zaměstnanosti, který říká, že na dobu až 90 dní může zaměstnanec s vízem jedné členské země pracovat v jiné členské zemi EU bez pracovního povolení cílové země. Je to jako kdyby vás Rohlík poslal dočasně pracovat do jiné firmy v Německu, a platí to i pro občany ze zemí mimo EU,“ upřesnil v pondělí na sociální síti Facebook Čupr.

„My jsme tam kontrolu neprováděli, nemohu zhodnotit, zda to zaměstnávání bylo v pořádku, či ne. Podstatné je, jak to vyhodnotila cizinecká policie,“ řekl na dotaz Novinek náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček. Zdůraznil, že otázky legálnosti pobytu řeší ministerstvo vnitra.

„Celá ta problematika souvisí s vysíláním zaměstnanců na území jiného členského státu za účelem provedení služby, což i v případě Ukrajinců možné je. Ale má to svá pravidla,” zdůraznil.

Vágní předpisy?

Z praxe oblastních inspektorátů práce podle něj vyplývá, že se v těchto případech ve skutečnosti nejedná o vyslání zaměstnance jeho zaměstnavatelem z jiného členského státu, aby tam pro něj pracoval, ale o výkon závislé práce pro zaměstnavatele na území ČR. Potřebné doklady jsou často vyhotovovány zcela účelově.

O jaký případ jde, ověřuje inspekce pomocí navázané přeshraniční spolupráce i v rámci spolupráce s Českou správou sociálního zabezpečení.

„Prostor pro takovéto jednání ze strany zaměstnavatelů bohužel do jisté míry dává i současná právní úprava, včetně právních předpisů Evropské unie, která s ohledem na volný pohyb služeb, jejich flexibilitu a smluvní volnost, neupravuje striktně kritéria, na základě nichž by bylo možné konstatovat, že je danou činností skutečně realizováno poskytnutí služby,” dodal Macíček.

Z pohledu inspekce práce je ideální, když má zaměstnanec povolení k pobytu a zaměstnaneckou kartu. Tu vydává ministerstvo vnitra na různé časové období. Zaměstnavatelé ale argumentují tím, že je časově náročné vše vyřídit.

S Čuprovým tvrzením o nejednotném postupu souhlasil podle vyjádření pro Radiožurnál i Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. „Ten postup není jednotný. V některých krajích pracující byli ignorováni, v jiných krajích docházelo k zahájení řízení o vyhoštění,“ tvrdí.

Vše řešíme individuálně, tvrdí policie

Cizinecká policie to ale popírá. „Ve stejné věci určitě kraje nepostupují jinak. Každý cizinec je v jiné situaci, každý může mít jiný režim. Rozhoduje také, jaký má pobytový statut ve státě, kde má pracovat, jaké je národnosti atd. Vše se u každého cizince posuzuje zvlášť, nemá to nic společného s krajem,“ řekla Novinkám mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Inspekce práce pouze potvrdila, že u některých kontrol zjistila mezi jinými i pochybení právě v oblasti vysílání pracovníků do zahraničí.

„Loni jsme provedli sérii asi 250 kontrol, zjistili jsme zhruba sto nelegálně působících agentur. Týká se to nejen zaměstnávání cizinců, ale i českých občanů,“ uzavřel Macíček.

Sto nelegálních agentur

Nelze vyloučit, že problém není jen ve sporu o pravidla vysílání zaměstnanců do ciziny. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) upozorňuje na zastřené agenturní zaměstnávání, což znamená najímání pracovních sil od společností často bez agenturní licence, například na základě obchodních smluv, bez tzv. dohody o dočasném přidělení.

„Indicie, které máme, naznačují, že by se to mohlo týkat i společnosti Rohlík.cz. Případ je ale v šetření,“ řekl Právu Jiří Vaňásek, náměstek MPSV pro zaměstnanost.

České firmy trápí v posledních několika letech nedostatek pracovní síly, v poslední době situaci z jejich pohledu ještě zhoršila rekordně nízká nezaměstnanost. Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy volají po usnadnění zaměstnávání Ukrajinců, třeba i jen dočasně. Odbory jsou proti, podle nich firmy platí cizincům příliš nízké mzdy, za které čeští zaměstnanci nemohou vyžít. [celá zpráva]