Článek
Jak ukázala analýza Financial Times, Čína sice již v roce 2011 překonala eurozónu ve velikosti hrubého domácího produktu (HDP), bankovní sektor však až do konce roku 2016 zaostával. Nicméně to ukazuje, že velikost bankovního sektoru v poměru k HDP v posledních pěti letech rostla.
Pohonem tohoto růstu je však od roku 2008 masivní nárůst bankovních úvěrů, umožněný agresivní monetární politikou vlády a fiskálními stimuly, kterými se Čína snažila tlumit dopady globální krize.
China overtakes eurozone as world’s biggest bank system, Financial Times report https://t.co/XVAGONpLxj pic.twitter.com/Ocwdmvm4Xf
— Bloomberg PL (@Bloomberg_PL) 6. března 2017
Žádný důvod k oslavám
„Masivní velikost čínského bankovního sektoru je spíše než důvodem k oslavám známkou ekonomiky nadměrně závislé na investicích financovaných bankami, postižené neefektivní alokací zdrojů a ohrožené obrovskými úvěrovými riziky,“ uvedl ekonom Cornellovy univerzity Eswar Prasad, který v minulosti vedl čínské oddělení Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Analytici upozorňují, že na rozdíl od rozvinutých zemí jsou místní samosprávy v Číně při financování infrastruktury výrazně závislé na bankovních úvěrech. Čínský bankovní sektor se proto vyznačuje vysokým objemem státního dluhu, který může zkreslovat skutečný stav bankovního sektoru ve srovnání s dalšími zeměmi.
V jiných ohledech však mohou čísla skutečnou velikost čínského bankovnictví podhodnocovat. V roce 2010 se totiž výrazně začalo prosazovat stínové bankovnictví, v jehož rámci bankovní produkty poskytují nebankovní společnosti.