„Od dubna se tak jejich jediným příjmem mohou stát sociální dávky. Zákon s výjimkou pro takto postižené osoby bohužel nepočítá,“ obává se zástupce organizace Kafira Radim Miklas.

„Za dobu své praxe jsem si vybudovala širokou klientelu a nyní hrozí, že o ni přijdu. Podnikání pro mě není primárně zdrojem příjmů, ale je to hlavně příležitost být v kontaktu s lidmi a mít důvod vyjít z domu,” uvedla Jitka Michalská, která pět let provozuje rehabilitační masáže v Karviné.

„Vůbec si nedokážu představit, jak dále v podnikání pokračovat, aniž bych porušovala zákon,“ dodala.

Použití registrační pokladen EET, které nejsou vybaveny Braillovým písmem ani hlasovým výstupem a ovládají se pouze dotykem, je podle zástupce Kafiry Radima Miklase pro lidi s těžkým zrakovým postižením nemožné.

Fáze zavádění elektronické evidence tržeb
 Termín spuštěníObor činnosti
1. fáze1. 12. 2016ubytovací a stravovací služby
2. fáze1. 3. 2017maloobchod a velkoobchod
3. fáze1. 3. 2018ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, např. svobodná povolání, doprava, zemědělství
4. fáze1. 6. 2018vybraná řemesla a výrobní činnosti

„V podstatě likvidační je pro nevidomé podnikatele i termín, od kterého platí povinnost pokladny používat,” domnívá se Miklas.

„Je možné, že potřebná aplikace se na trhu časem objeví. Ovšem jedná se o technologii velmi nákladnou a navíc zaškolení uživatelů k používání takto upravené pokladny je časově značně náročné,“ dodal.

Kafira se zabývá sociální rehabilitací zrakově postižených lidí v Moravskoslezském kraji. „Od doby vzniku Kafiry se podařilo začlenit na otevřený či chráněný trh práce desítky lidí se zrakovým postižením – a nyní hrozí, že o svou práci přijdou,“ sdělil Novinkám Miklas.